sn22.123『既聞経』Sutavantasuttaṃ

Ekaṃ samayaṃ āyasmā ca sāriputto āyasmā ca mahākoṭṭhiko bārāṇasiyaṃ viharanti isipatane migadāye. ある時、サーリプッタ尊者とマハーコッティカ尊者はバーラーナシーのイシパタナ鹿園に住していた。
Atha kho āyasmā mahākoṭṭhiko sāyanhasamayaṃ paṭisallānā vuṭṭhito yenāyasmā sāriputto tenupasaṅkami; さてマハーコッティカ尊者は、夕刻に独坐より立ち上って、サーリプッタ尊者のもとに近づいた。
upasaṅkamitvā…pe… 近づくと …中略…
etadavoca . こう言った。
‘‘Sutavatāvuso sāriputta, bhikkhunā katame dhammā yoniso manasi kātabbā’’ti?「友サーリプッタよ、既聞の比丘により何の諸法如理作意されるべきですか?」と。
‘‘Sutavatāvuso koṭṭhika, bhikkhunā pañcupādānakkhandhā aniccato…pe…「友コッティカよ、既聞の比丘によりこれら五取蘊が、無常 …中略…
anattato yoniso manasi kātabbā. 無我として如理作意されるべきです。
Katame pañca? 五とは何か。
Seyyathidaṃ . それはすなわち、
rūpupādānakkhandho…pe… 、 …中略…
viññāṇupādānakkhandho. です。
Sutavatāvuso koṭṭhika, bhikkhunā ime pañcupādānakkhandhā aniccato…pe… 友コッティカよ、既聞の比丘によりこれら五取蘊が、無常 …中略…
anattato yoniso manasi kātabbā. 無我として如理作意されるべきです。
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati . また友よ、この道理もあります。
yaṃ sutavā bhikkhu ime pañcupādānakkhandhe aniccato…pe… 持戒の比丘がこれら五取蘊無常、 …中略…
anattato yoniso manasi karonto sotāpattiphalaṃ sacchikareyyā’’ti. 無我として如理作意するなら、預流実証するだろう(という)」と。
‘‘Sotāpannena panāvuso sāriputta, bhikkhunā katame dhammā yoniso manasi kātabbā’’ti?「では友サーリプッタよ、預流の比丘により何の諸法如理作意されるべきですか?」と。
‘‘Sotāpannenapi kho āvuso koṭṭhika, bhikkhunā ime pañcupādānakkhandhā aniccato…pe…「友コッティカよ、預流の比丘によってもこれら五取蘊が、無常 …中略…
anattato yoniso manasi kātabbā. 無我として如理作意されるべきです。
Ṭhānaṃ kho panetaṃ, āvuso, vijjati . また友よ、この道理もあります。
yaṃ sotāpanno bhikkhu ime pañcupādānakkhandhe aniccato…pe… 預流の比丘がこれら五取蘊無常、 …中略…
anattato yoniso manasi karonto sakadāgāmiphalaṃ…pe… 無我として如理作意するなら、一来を …中略…
anāgāmiphalaṃ…pe… 不還を …中略…
arahattaphalaṃ sacchikareyyā’’ti. 阿羅漢果実証するだろう(という)」と。
‘‘Arahatā panāvuso sāriputta, katame dhammā yoniso manasi kātabbā’’ti?「では友サーリプッタよ、阿羅漢により何の諸法如理作意されるべきですか?」と。
‘‘Arahatāpi khvāvuso, koṭṭhika, ime pañcupādānakkhandhā aniccato dukkhato rogato gaṇḍato sallato aghato ābādhato parato palokato suññato anattato yoniso manasi kātabbā.「友コッティカよ、阿羅漢によっても五取蘊無常腫瘍悲痛患い、他のもの、壊敗無我として如理作意されるべきです。
Natthi, khvāvuso, arahato uttari karaṇīyaṃ, katassa vā paticayo; 友よ、阿羅漢にはさらになすべきことや、なされたことへの追加はありません。
api ca kho ime dhammā bhāvitā bahulīkatā diṭṭhadhammasukhavihārāya ceva saṃvattanti satisampajaññā cā’’ti. しかし修養され多修されたこれらのは、現法楽住正知をもたらします」と。