sn3.25『山喩経』Pabbatūpamasuttaṃ

Sāvatthinidānaṃ. サーヴァッティーにちなむ話。
Ekamantaṃ nisinnaṃ kho rājānaṃ pasenadiṃ kosalaṃ bhagavā etadavoca . 一隅に座ったコーサラ国パセーナディ王に、世尊はこう言われた。
‘‘handa, kuto nu tvaṃ, mahārāja, āgacchasi divā divassā’’ti?「おや大王よ、いったいどうしてあなたは真昼に来られたのですか?」と。
‘‘Yāni tāni, bhante, raññaṃ khattiyānaṃ muddhāvasittānaṃ issariyamadamattānaṃ kāmagedhapariyuṭṭhitānaṃ janapadatthāvariyappattānaṃ mahantaṃ pathavimaṇḍalaṃ abhivijiya ajjhāvasantānaṃ rājakaraṇīyāni bhavanti, tesu khvāhaṃ, etarahi ussukkamāpanno’’ti.「尊者よ、権力を誇り心酔し、諸欲貪求まとわりつかれ、国土の安定を得て、大地一円を征服して暮らす灌頂を受けた士族の王たちには、王のなすべきことがあり、私は今それらに熱心に耽っているのです。
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, mahārāja, idha te puriso āgaccheyya puratthimāya disāya saddhāyiko paccayiko.「大王よ、これをどう思いますか。いま東の方角よりあなたの信用できる、信頼できる男がやって来るとします。
So taṃ upasaṅkamitvā evaṃ vadeyya . 彼はあなたに近づくと、このように言います。
‘yagghe, mahārāja, jāneyyāsi, ahaṃ āgacchāmi puratthimāya disāya.『大王よ、どうかご承知下さい。私は東の方角から来ました。
Tatthaddasaṃ mahantaṃ pabbataṃ abbhasamaṃ sabbe pāṇe nippothento āgacchati. そこで黒雲にも等しい大山を見たのです。(それは)あらゆる生命を踏みつぶしながらやって来ます。
Yaṃ te, mahārāja, karaṇīyaṃ, taṃ karohī’ti. 大王よ、あなたのなすべきこと、それをしてください』と。
Atha dutiyo puriso āgaccheyya pacchimāya disāya…pe… そこに西の方角より第二の男がやって来るとします。 …中略…
atha tatiyo puriso āgaccheyya uttarāya disāya…pe… そこに北の方角より第三の男がやって来るとします。 …中略…
atha catuttho puriso āgaccheyya dakkhiṇāya disāya saddhāyiko paccayiko. そこに南の方角より信用、信頼できる男がやって来るとします。
So taṃ upasaṅkamitvā evaṃ vadeyya . 彼はあなたに近づくと、このように言います。
‘yagghe mahārāja, jāneyyāsi, ahaṃ āgacchāmi dakkhiṇāya disāya.『大王よ、どうかご承知下さい。私は南の方角から来ました。
Tatthaddasaṃ mahantaṃ pabbataṃ abbhasamaṃ sabbe pāṇe nippothento āgacchati. そこで黒雲にも等しい大山を見たのです。(それは)あらゆる生命を踏みつぶしながらやって来ます。
Yaṃ te, mahārāja, karaṇīyaṃ taṃ karohī’ti. 大王よ、あなたのなすべきこと、それをしてください』と。
Evarūpe te, mahārāja, mahati mahabbhaye samuppanne dāruṇe manussakkhaye [manussakāye (ka.)] dullabhe manussatte kimassa karaṇīya’’nti? 大王よ、このような巨大な大恐怖、得難い人の状態である人類の残酷な尽滅が、あなたに起きるなら、何がなされるべきでしょうか?」と。1)
‘‘Evarūpe me, bhante, mahati mahabbhaye samuppanne dāruṇe manussakkhaye dullabhe manussatte kimassa karaṇīyaṃ aññatra dhammacariyāya aññatra samacariyāya aññatra kusalakiriyāya aññatra puññakiriyāyā’’ti?「尊者よ、このような巨大な大恐怖、得難い人の状態である人類の残酷な尽滅が、私に起きるなら、法行より他に、正行より他に、積善より他に、積徳より他に、なされるべき何があるでしょうか」と。
‘‘Ārocemi kho te, mahārāja, paṭivedemi kho te, mahārāja, adhivattati kho taṃ, mahārāja, jarāmaraṇaṃ.「大王よ、あなたへ告げます。大王よ、あなたへ知らせます。大王よ、があなたに進攻しています。
Adhivattamāne ce te, mahārāja, jarāmaraṇe kimassa karaṇīya’’nti? では大王よ、もしがあなたに進攻しているなら、何がなされるべきでしょうか?」と。
‘‘Adhivattamāne ca me, bhante, jarāmaraṇe kimassa karaṇīyaṃ aññatra dhammacariyāya samacariyāya kusalakiriyāya puññakiriyāya?「尊者よ、が私に進攻しているなら、法行正行積善積徳より他に、なされるべき何があるでしょうか。
Yāni tāni, bhante, raññaṃ khattiyānaṃ muddhāvasittānaṃ issariyamadamattānaṃ kāmagedhapariyuṭṭhitānaṃ janapadatthāvariyappattānaṃ mahantaṃ pathavimaṇḍalaṃ abhivijiya ajjhāvasantānaṃ hatthiyuddhāni bhavanti; 尊者よ、権力を誇り心酔し、諸欲貪求まとわりつかれ、国土の安定を得て、大地一円を征服して暮らす灌頂を受けた士族の王たちには象戦があります。
tesampi, bhante, hatthiyuddhānaṃ natthi gati natthi visayo adhivattamāne jarāmaraṇe. しかし尊者よ、進攻するとき、それら象戦には行き先はなく、境域はありません。
Yānipi tāni, bhante, raññaṃ khattiyānaṃ muddhāvasittānaṃ …pe… 尊者よ、 … 灌頂を受けた士族の王たちには …中略…
ajjhāvasantānaṃ assayuddhāni bhavanti …pe… 馬戦があります。 …中略…
rathayuddhāni bhavanti …pe… 二輪戦車戦があります。 …中略…
pattiyuddhāni bhavanti; 歩兵戦があります。
tesampi, bhante, pattiyuddhānaṃ natthi gati natthi visayo adhivattamāne jarāmaraṇe. 尊者よ、進攻するとき、それら歩兵戦にも行き先はなく、境域はありません。
Santi kho pana, bhante, imasmiṃ rājakule mantino mahāmattā, ye pahonti [yesaṃ honti (ka.)] āgate paccatthike mantehi bhedayituṃ. また尊者よ、この王家には呪術の大臣たち2)がいて、彼らはやって来た敵を呪文により崩壊させることが出来ます。
Tesampi, bhante, mantayuddhānaṃ natthi gati natthi visayo adhivattamāne jarāmaraṇe. 尊者よ、進攻するとき、それら呪術戦にも行き先はなく、境域はありません。
Saṃvijjati kho pana, bhante, imasmiṃ rājakule pahūtaṃ hiraññasuvaṇṇaṃ bhūmigatañceva vehāsaṭṭhañca, yena mayaṃ pahoma āgate paccatthike dhanena upalāpetuṃ. また尊者よ、この王家のなかには、豊富な金貨、黄金が地中と空中に置かれており、その財宝により、我々はやって来た敵を懐柔することも出来ます。
Tesampi, bhante, dhanayuddhānaṃ natthi gati natthi visayo adhivattamāne jarāmaraṇe. 尊者よ、進攻するとき、それら財宝戦にも行き先はなく、境域はありません。
Adhivattamāne ca me, bhante, jarāmaraṇe kimassa karaṇīyaṃ aññatra dhammacariyāya samacariyāya kusalakiriyāya puññakiriyāyā’’ti? 尊者よ、が私に進攻しているとき、法行正行積善積徳より他に、なされるべき何があるでしょうか」と。
‘‘Evametaṃ, mahārāja, evametaṃ, mahārāja!「大王よ、その通りです。大王よ、その通りです。
Adhivattamāne jarāmaraṇe kimassa karaṇīyaṃ aññatra dhammacariyāya samacariyāya kusalakiriyāya puññakiriyāyā’’ti? 進攻しているとき、法行正行積善積徳より他に、なされるべき何があるでしょうか」と。
Idamavoca bhagavā…pe… 世尊はこう言われた。 …中略…
satthā . さらに師は、
‘‘Yathāpi selā vipulā, nabhaṃ āhacca pabbatā;「まるで巨大な岩石の山々が 雲に触れて
Samantānupariyāyeyyuṃ, nippothento catuddisā. あまねく四方を踏みつぶし 巡り続けるように
‘‘Evaṃ jarā ca maccu ca, adhivattanti pāṇine [pāṇino (sī. syā. kaṃ. pī.)]; そのようには 生命進攻する
Khattiye brāhmaṇe vesse, sudde caṇḍālapukkuse; 士族、婆羅門、庶民、奴隷、賤民、不可触民たちに3)
Na kiñci [na kañci (?)] parivajjeti, sabbamevābhimaddati. (老死は)誰ひとり逃さず ただすべてを押し潰す
‘‘Na tattha hatthīnaṃ bhūmi, na rathānaṃ na pattiyā; そこには象、二輪戦車、歩兵の出番はなく
Na cāpi mantayuddhena, sakkā jetuṃ dhanena vā. たとえ呪術や財宝の戦いによっても勝つことはできない
‘‘Tasmā hi paṇḍito poso, sampassaṃ atthamattano; それゆえ 賢人が自己利益正観するなら
Buddhe dhamme ca saṅghe ca, dhīro saddhaṃ nivesaye. 賢人仏陀僧伽留め
‘‘Yo dhammaṃ cari [dhammacārī (sī. syā. kaṃ. pī.)] kāyena, vācāya uda cetasā; により、言葉によりあるいはによりをなした者
Idheva naṃ pasaṃsanti, pecca sagge pamodatī’’ti. この世では人々が彼を称賛し 没後に天でぶ」と。
1)
人身が得難いことはsn20.2にも説かれています。
2)
諸訳はmantinを相談役としていますが、manta(呪術、真言、呪文)から来た言葉なのでこうしました。
3)
インドのカースト