信ず, 信頼す believes, to have faith
信仰よりも確信という意味に近いようです。
類語 adhimuccati:信解する、 pasāda:浄信 ※下記のsn55.2では信と浄信は区別して使われています。
avecca:確然たる、 assaddhiya:不信
| ‘‘Na khvāhaṃ ettha, bhante, bhagavato saddhāya gacchāmi . | 「尊者よ、私はそのことに、世尊への信によって至ることはありません。 |
| Tassa so gahapati vā gahapatiputto vā mittatopi naṃ saddaheyya [daheyya (syā. kaṃ. pī. ka.)]; | そのため、その居士あるいは居士の子は彼を友と信じ、 |
| suhajjatopi naṃ saddaheyya; | 朋友も彼を信じ、 |
| tasmiñca vissāsaṃ āpajjeyya. | そして彼への信頼に至ります。 |
| Appampi ce saddahāno dadāti, | もしわずかでも 信じる者が与えるなら |
| Teneva so hoti sukhī paratthā’’ti. | それによって彼は彼方で幸福となる」と。 |
| ‘‘Saddhīdha vittaṃ purissa seṭṭhaṃ, dhammo suciṇṇo sukhamāvahāti; | 「この世で信が人の最上の財であり 法がよく行じられて幸福をもたらす |
| ‘‘Tasmā hi paṇḍito poso, sampassaṃ atthamattano; | それゆえ 賢人が自己の利益を正観するなら |
| Buddhe dhamme ca saṅghe ca, dhīro saddhaṃ nivesaye. | 賢人は仏陀、法、僧伽へ信を留めよ |
| ‘‘Saddhā bījaṃ tapo vuṭṭhi, paññā me yuganaṅgalaṃ; | 「信は種子、苦行は雨、私の智慧は一対の鋤(すき) |
| ‘‘Kāveyyamattā vicarimha pubbe, gāmā gāmaṃ purā puraṃ; | 「かつて詩作に夢中の私は 村から村、町から町を巡った |
| Athaddasāma sambuddhaṃ, saddhā no upapajjatha. | そして等覚者を見て 私に信が生じた |
| ‘‘aññatreva, āvuso musila, saddhāya aññatra ruciyā aññatra anussavā aññatra ākāraparivitakkā aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā atthāyasmato musilassa paccattameva ñāṇaṃ . | 「友ムシラよ、信より他に、愛好より他に、伝聞より他に、形式による考察より他に、見の審慮と信認より他に、ムシラ尊者には独自の智がありますか、 |
| ‘jātipaccayā jarāmaraṇa’’’nti? | 『生に縁りて老死がある』」と? |
| Api nume, bhikkhave, dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā veditabbā, anussavena vā veditabbā, ākāraparivitakkena vā veditabbā, diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti? | 比丘たちよ、いったいそれらの法は、信によって知られ、愛好によって知られ、伝聞によって知られ、形式の考察によって知られ、見の審慮と信認によって知られるべきものですか?」と。 |
| Ahañcetaṃ [ahamevetaṃ (sī.)] byākareyyaṃ, pare ca me [pare me (sī.)] na saddaheyyuṃ. | たとえ私がそれを明言しても、他の者たちは私の(言葉)を信じないかもしれず、 |
| Ye me na saddaheyyuṃ, tesaṃ taṃ assa dīgharattaṃ ahitāya dukkhāya. | それは長きにわたり、私の(言葉)を信じない者たちの不利益と苦になるでしょう。 |
| ‘‘na kho te taṃ, nanda, patirūpaṃ kulaputtassa saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajitassa, yaṃ tvaṃ ākoṭitapaccākoṭitāni cīvarāni pārupeyyāsi, akkhīni ca añjeyyāsi, acchañca pattaṃ dhāreyyāsi. | 「ナンダよ、君が叩かれ圧し伸ばされた外衣を着て、眼に(油を)塗って、輝く鉢を保持すること。それは信により俗家から家なき者へ出家した良家の子息の君にはふさわしくありません。 |
| ‘‘Saddhā bandhati pātheyyaṃ, sirī bhogānamāsayo; | 「信が旅の糧を縛り 吉祥が富の住処である |
| Yo, bhikkhave, ime dhamme evaṃ saddahati adhimuccati – | 比丘たちよ、これらの法をこのように信じ信解する者、 |
| ayaṃ vuccati saddhānusārī, okkanto sammattaniyāmaṃ, sappurisabhūmiṃ okkanto, vītivatto puthujjanabhūmiṃ; | この者は信従行者、正性決定来入者、善人地来入者、凡夫地越境者と呼ばれ、 |
| abhabbo taṃ kammaṃ kātuṃ, yaṃ kammaṃ katvā nirayaṃ vā tiracchānayoniṃ vā pettivisayaṃ vā upapajjeyya; | なすと地獄や畜生胎や餓鬼境域に再生するような業。その業をなすことは不可能であり、 |
| abhabbo ca [abhabbova (sī. syā. kaṃ.)] tāva kālaṃ kātuṃ yāva na sotāpattiphalaṃ sacchikaroti’’. | そして預流果を実証しない限り、最期を迎えることは不可能です。 |
| Saddhādutiyā viharantānavassutā. | 信を伴侶として漏洩なく住する者たちは |
| ‘‘Disvāna rūpāni manoramāni, | 心楽しき諸色を見て |
| Athopi disvāna amanoramāni; | また心楽しくなきを見ても |
| Manorame rāgapathaṃ vinodaye, | 心楽しきものへの貪路を除去すべし |
| Assaddho ca hoti, ahiriko ca hoti, anottappī ca hoti, issukī ca hoti, duppañño ca hoti – | 信なき者であり、恥なき者であり、愧なき者であり、嫉妬ある者であり、智慧劣る者であること。 |
| Idha, gāmaṇi, ekacco tapassī lūkhajīvī saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti . | 村長よ、ここに、ある粗末に生きる苦行者は、信によって俗家から家なき者へと出家しました。 |
| ‘appeva nāma kusalaṃ dhammaṃ adhigaccheyyaṃ, appeva nāma uttarimanussadhammā alamariyañāṇadassanavisesaṃ sacchikareyya’nti. | 『きっと善法を会得できるだろう。きっと人法を超えた聖者にふさわしい卓越した智見を実証できるだろう』と。 |
| ‘‘Yesaṃ saddhā ca sīlañca, pasādo dhammadassanaṃ; | 「信と戒 浄信と法見ある者たち |
| Te ve kālena paccenti, brahmacariyogadhaṃ sukha’’nti. | 彼らはしかるべき時に 梵行に浸かる楽に帰着する」と。 |