sn35.153
sn35.153『理在也経』Atthinukhopariyāyasuttaṃ
| ‘‘Atthi nu kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākareyya – | 「比丘たちよ、いったいその理によるならば、比丘が信より他に、愛好より他に、伝聞より他に、形式による考察より他に、見の審慮と信認より他に、開悟を明言できるような理はありますか? |
| ‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāmī’’ti [pajānātīti (syā. kaṃ. pī. ka.)]? | 『生は尽き、梵行は修められ、なすべきはなされた。二度とこの状態はない』と了知する」と?。 |
| ‘‘Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā, bhagavaṃnettikā bhagavaṃpaṭisaraṇā. | 「尊者よ、我々の法は世尊を根本とし、世尊を導き手とし、世尊を頼みとします。 |
| Sādhu vata, bhante, bhagavantaṃyeva paṭibhātu etassa bhāsitassa attho. | 尊者よ、どうか世尊はこの所説の意味を、明らかにされますように。 |
| Bhagavato sutvā bhikkhū dhāressantī’’ti. | 世尊の(法を)聞いて、比丘たちは保持するでしょう」と。 |
| ‘‘Tena hi, bhikkhave, suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha; | 「それでは比丘たちよ、君たちは聞き、充分に作意しなさい。 |
| bhāsissāmī’’ti. | 私は語りましょう」と。 |
| ‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. | 「尊者よ、そのように」と、かの比丘たちは世尊に応じた。 |
| Bhagavā etadavoca – | 世尊はこう言われた。 |
| ‘‘atthi, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākareyya – | 「比丘たちよ、その理によるならば、比丘が信より他に、愛好より他に、伝聞より他に、形式による考察より他に、見の審慮と信認より他に、開悟を明言できるような理があります。 |
| ‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāmī’’ti. | 『生は尽き、梵行は修められ、なすべきはなされた。二度とこの状態はない』と了知すると。 |
| ‘‘Katamo ca, bhikkhave, pariyāyo, yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya…pe… | では比丘たちよ、その理によるならば、比丘が信より他に、 …中略… |
| aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – | 見の審慮と信認より他に、開悟を明言するのは、いかなる理でしょうか? |
| ‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyāti pajānāmī’ti? | ”生は尽き、梵行は修められ、なすべきはなされた。二度とこの状態はない。”と了知するのは?』と。 |
| Idha, bhikkhave, bhikkhu cakkhunā rūpaṃ disvā santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; | 比丘たちよ、ここに比丘は、眼で色を見て、内に貪・瞋・痴があるとき、『私の内に貪・瞋・痴がある』と了知し、 |
| asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti. | 内に貪・瞋・痴がないとき、『私の内に貪・瞋・痴はない』と了知します。 |
| Yaṃ taṃ, bhikkhave, bhikkhu cakkhunā rūpaṃ disvā santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; | 比丘たちよ、およそ比丘が、眼で色を見て、内に貪・瞋・痴があるとき、『私の内に貪・瞋・痴がある』と了知し、 |
| asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti. | 内に貪・瞋・痴がないとき、『私の内に貪・瞋・痴はない』と了知するようなこと。 |
| Api nume, bhikkhave, dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā veditabbā, anussavena vā veditabbā, ākāraparivitakkena vā veditabbā, diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti? | 比丘たちよ、いったいそれらの法は、信によって知られ、愛好によって知られ、伝聞によって知られ、形式の考察によって知られ、見の審慮と信認によって知られるべきものですか?」と。 |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Nanume, bhikkhave, dhammā paññāya disvā veditabbā’’ti? | 「比丘たちよ、それらの法は、智慧によって見て、知られるべきものではありませんか?」と。 |
| ‘‘Evaṃ, bhante’’. | 「はい、尊者よ」と。 |
| ‘‘Ayaṃ kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – | 「比丘たちよ、これが、その理によるならば、比丘が信より他に、愛好より他に、伝聞より他に、形式による考察より他に、見の審慮と信認より他に、開悟を明言するような理です。 |
| ‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāmī’’ti…pe…. | 『生は尽き、梵行は修められ、なすべきはなされた。二度とこの状態はない』と了知する」と。 …中略… |
| ‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhu jivhāya rasaṃ sāyitvā santaṃ vā ajjhattaṃ…pe… rāgadosamohoti pajānāti; | また次に比丘たちよ、比丘は、舌で味を味わって、内に貪・瞋・痴があるとき、『私の内に貪・瞋・痴がある』と了知し、 |
| asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti. | 内に貪・瞋・痴がないとき、『私の内に貪・瞋・痴はない』と了知します。 |
| Yaṃ taṃ, bhikkhave, jivhāya rasaṃ sāyitvā santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; | 比丘たちよ、およそ比丘が、舌で味を味わって、内に貪・瞋・痴があるとき、『私の内に貪・瞋・痴がある』と了知し、 |
| asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; | 内に貪・瞋・痴がないとき、『私の内に貪・瞋・痴はない』と了知するようなこと。 |
| api nume, bhikkhave, dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā veditabbā, anussavena vā veditabbā, ākāraparivitakkena vā veditabbā, diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti? | 比丘たちよ、いったいそれらの法は、信によって知られ、愛好によって知られ、伝聞によって知られ、形式の考察によって知られ、見の審慮と信認によって知られるべきものですか?」と。 |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Nanume, bhikkhave, dhammā paññāya disvā veditabbā’’ti? | 「比丘たちよ、それらの法は、智慧によって見て、知られるべきものではありませんか?」と。 |
| ‘‘Evaṃ, bhante’’. | 「はい、尊者よ」と。 |
| ‘‘Ayampi kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – | 「比丘たちよ、これも、その理によるならば、比丘が信より他に、愛好より他に、伝聞より他に、形式による考察より他に、見の審慮と信認より他に、開悟を明言するような理です。 |
| ‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāmī’’ti [pajānātīti (syā. kaṃ. pī. ka.)] …pe…. | 『生は尽き、梵行は修められ、なすべきはなされた。二度とこの状態はない』と了知する」と。 …中略… |
| ‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhu manasā dhammaṃ viññāya santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; | また次に比丘たちよ、比丘は、意で法を識って、内に貪・瞋・痴があるとき、『私の内に貪・瞋・痴がある』と了知し、 |
| asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti. | 内に貪・瞋・痴がないとき、『私の内に貪・瞋・痴はない』と了知します。 |
| Yaṃ taṃ, bhikkhave, bhikkhu manasā dhammaṃ viññāya santaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, atthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; | 比丘たちよ、およそ比丘が、意で法を識って、内に貪・瞋・痴があるとき、『私の内に貪・瞋・痴がある』と了知し、 |
| asantaṃ vā ajjhattaṃ rāgadosamohaṃ, natthi me ajjhattaṃ rāgadosamohoti pajānāti; | 内に貪・瞋・痴がないとき、『私の内に貪・瞋・痴はない』と了知するようなこと。 |
| api nume, bhikkhave, dhammā saddhāya vā veditabbā, ruciyā vā veditabbā, anussavena vā veditabbā, ākāraparivitakkena vā veditabbā, diṭṭhinijjhānakkhantiyā vā veditabbā’’ti? | 比丘たちよ、いったいそれらの法は、信によって知られ、愛好によって知られ、伝聞によって知られ、形式の考察によって知られ、見の審慮と信認によって知られるべきものですか?」と。 |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Nanume, bhikkhave, dhammā paññāya disvā veditabbā’’ti? | 「比丘たちよ、それらの法は、智慧によって見て、知られるべきものではありませんか?」と。 |
| ‘‘Evaṃ, bhante’’. | 「はい、尊者よ」と。 |
| ‘‘Ayampi kho, bhikkhave, pariyāyo yaṃ pariyāyaṃ āgamma bhikkhu aññatreva saddhāya, aññatra ruciyā, aññatra anussavā, aññatra ākāraparivitakkā, aññatra diṭṭhinijjhānakkhantiyā aññaṃ byākaroti – | 「比丘たちよ、これも、その理によるならば、比丘が信より他に、愛好より他に、伝聞より他に、形式による考察より他に、見の審慮と信認より他に、開悟を明言するような理です。 |
| ‘khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāmī’’ti. | 『生は尽き、梵行は修められ、なすべきはなされた。二度とこの状態はない』と了知する」と。 |
sn35.153.txt · 最終更新: by h1roemon
