mn60(4) 『無戯論経(4)』 (むけろんきょう、 Apaṇṇakasuttaṃ、アパンナカ・スッタ)
居士たちよ、このような論ある、このような見ある、一部の沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる無色はない』と。
居士たちよ、かの沙門・婆羅門たちには、正反対の論者である一部の沙門・婆羅門たちがいる。
彼らはこう言う、
『完全なる無色がある』と。
居士たちよ、これをどう思うだろうか。『いったいこれらの沙門・婆羅門たちは互いに、正反対の論者たちではないのか?』と。
「その通りです、尊者よ」と。
居士たちよ、そのとき、識者は、かく熟慮する、
このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる無色はない』と。 これは私によって見られてない。
また、このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちもいる、
『完全なる無色がある』と。 これは私によって知られてない。
しかし、もし私が知らないのに、見ないのに、一方的に取って
『これこそ真実であり、他(の論)は虚妄である』と表明するならば、これは私にふさわしくない。
このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる無色はない』と、もし、かの現存する沙門、婆羅門たちの言葉が真実だとしても、この道理がある。
およそ意から造られた、かの色ある神々。議論の余地なく、そこへの私の再生があるだろう。
また、このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる無色がある』と、もし、かの現存する沙門、婆羅門たちの言葉が真実だとしても、この道理がある。
およそ想から造られた、かの無色の神々。議論の余地なく、そこへの私の再生があるだろう。
また色のために、棒をとること、刀を取ること、不破、争論、言い争い、対立、両舌、虚偽語が見られる。
『しかしこれも完全なる無色においては存在しない』と。
そのように彼は考慮して、諸色の厭離、離貪、滅のために行道する者となる。
居士たちよ、このような論ある、このような見ある、一部の沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる有の滅はない』と。
居士たちよ、かの沙門・婆羅門たちには、正反対の論者である一部の沙門・婆羅門たちがいる。
彼らはこう言う、
『完全なる有の滅がある』と。
居士たちよ、これをどう思うだろうか。いったいこれらの沙門・婆羅門たちは互いに、正反対の論者たちではないのか?」と。
「その通りです、尊者よ」と。
居士たちよ、そのとき、識者は、かく熟慮する、
このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる有の滅はない』と。 これは私によって見られてない。
また、このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちもいる、
『完全なる有の滅がある』と。 これは私によって見られてない。
しかし、もし私が知らないのに、見ないのに、一方的に取って
『これこそ真実であり、他は虚妄である』と表明するならば、これは私にふさわしくない。
このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる有の滅はない』と、もし、かの現存する沙門、婆羅門たちの言葉が真実だとしても、この道理がある。
およそ想から造られた、かの無色の神々。議論の余地なく、そこへの私の再生があるだろう。
また、このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる有の滅がある』と、もし、かの現存する沙門、婆羅門たちの言葉が真実だとするなら、この道理がある。
およそ、現法において私は般涅槃するだろう(ということが)。
このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる有の滅はない』と、彼らのこの見は染着へ近く、結合へ近く、歓喜へ近く、固執へ近く、取へ近い。
また、このような論ある、このような見ある、かの沙門・婆羅門たちがいる、
『完全なる有の滅がある』と、彼らのこの見は染着なきへ近く、結合なきへ近く、歓喜なきへ近く、固執なきへ近く、取なきへ近い」と。
そのように彼は考慮して、諸有の厭離、離貪、滅のために行道する者となる。
‘‘Santi, gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘natthi sabbaso āruppā’ti.
Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā ujuvipaccanīkavādā.
Te evamāhaṃsu .
‘atthi sabbaso āruppā’ti.
Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo, nanume samaṇabrāhmaṇā aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’’ti?
‘‘Evaṃ, bhante’’.
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati .
ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘natthi sabbaso āruppā’ti, idaṃ me adiṭṭhaṃ;
yepi te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘atthi sabbaso āruppā’ti, idaṃ me aviditaṃ.
Ahañceva [ahañce (?)] kho pana ajānanto apassanto ekaṃsena ādāya vohareyyaṃ .
idameva saccaṃ, moghamaññanti, na metaṃ assa patirūpaṃ.
Ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘natthi sabbaso āruppā’ti, sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, ṭhānametaṃ vijjati .
ye te devā rūpino manomayā, apaṇṇakaṃ me tatrūpapatti bhavissati.
Ye pana te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘atthi sabbaso āruppā’ti, sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, ṭhānametaṃ vijjati .
ye te devā arūpino saññāmayā, apaṇṇakaṃ me tatrūpapatti bhavissati.
Dissanti kho pana rūpādhikaraṇaṃ [rūpakāraṇā (ka.)] daṇḍādāna-satthādāna-kalaha-viggaha-vivāda-tuvaṃtuvaṃ-pesuñña-musāvādā.
‘Natthi kho panetaṃ sabbaso arūpe’’’ti.
So iti paṭisaṅkhāya rūpānaṃyeva nibbidāya virāgāya nirodhāya paṭipanno hoti.
‘‘Santi, gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘natthi sabbaso bhavanirodho’ti.
Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā ujuvipaccanīkavādā.
Te evamāhaṃsu .
‘atthi sabbaso bhavanirodho’ti.
Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo, nanume samaṇabrāhmaṇā aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’’ti?
‘‘Evaṃ, bhante’’.
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati .
ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘natthi sabbaso bhavanirodho’ti, idaṃ me adiṭṭhaṃ;
yepi te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘atthi sabbaso bhavanirodho’ti, idaṃ me aviditaṃ.
Ahañceva kho pana ajānanto apassanto ekaṃsena ādāya vohareyyaṃ .
idameva saccaṃ, moghamaññanti, na metaṃ assa patirūpaṃ.
Ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘natthi sabbaso bhavanirodho’ti, sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, ṭhānametaṃ vijjati .
ye te devā arūpino saññāmayā apaṇṇakaṃ me tatrūpapatti bhavissati.
Ye pana te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘atthi sabbaso bhavanirodho’ti, sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, ṭhānametaṃ vijjati .
yaṃ diṭṭheva dhamme parinibbāyissāmi.
Ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘natthi sabbaso bhavanirodho’ti, tesamayaṃ diṭṭhi sārāgāya [sarāgāya (syā. kaṃ.)] santike, saṃyogāya santike, abhinandanāya santike, ajjhosānāya santike, upādānāya santike.
Ye pana te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino .
‘atthi sabbaso bhavanirodho’ti, tesamayaṃ diṭṭhi asārāgāya santike, asaṃyogāya santike, anabhinandanāya santike, anajjhosānāya santike, anupādānāya santike’’’ti.
So iti paṭisaṅkhāya bhavānaṃyeva nibbidāya virāgāya nirodhāya paṭipanno hoti.
