ユーザ用ツール

サイト用ツール


mn30_1

mn30(1) 『芯材喩小経(1)』 (しんざいゆしょうきょう、 Cūḷasāropamasuttaṃ、チューラサーローパマ・スッタ)

 私はこのように聞いた。
 ある時、世尊はサーヴァッティーのジェータ林のアナータピンディカ僧園に住されていた。
 さてピンガラコッチャ婆羅門は世尊のもとに近づいた。
 近づいて世尊と挨拶を交わした。
 喜ばしい挨拶の話を交わしてから一隅に座った。
 一隅に座ったピンガラコッチャ婆羅門は世尊にこう言った。

「ゴータマ尊者よ、僧伽を有し会衆ある沙門、婆羅門たち、名声あり有名な会衆の師たち、多くの人々に善いと認められた(異教徒の)教祖たち、すなわち、
 プーラナ・カッサパ、マッカリ・ゴーサーラ、アジタ・ケーサカンバラ、パクダ・カッチャーヤナ、サンジャヤ・ベーラッティプッタ、ニガンタ・ナータプッタ。
 彼らは皆、自ら自称するように証知したのですか。彼らは皆、証知していないのですか。それとも彼らの一部は証知したが、一部は証知していないのですか?」。
「婆羅門よ、もうよい。それは放っておきなさい。
 彼らが皆、自ら自称するように証知した。彼らは皆、証知していない。それとも彼らの一部は証知したが、一部は証知していないとは。
 婆羅門よ、あなたにを示します。それを聞き、充分に作意しなさい。私は語ろう」と。
「はい、尊者よ」とピンガラコッチャ婆羅門は世尊に応えた。
 世尊はこう言われた。
「たとえば婆羅門よ、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしている男が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を通り過ぎ、表皮を通り過ぎ、枝葉を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去るとしよう。
 すると眼ある人は彼を見て、こう言うだろう。
『ああ、この尊者は芯材を了知せず、辺材を了知せず、深皮を了知せず、表皮を了知せず、枝葉を了知していなかった。
 このように、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしているこの尊者が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を通り過ぎ、表皮を通り過ぎ、枝葉を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去ったのだから。
 その芯材により芯材がなされるべきことは、その目的にかなわないだろう』と。
 たとえばまた婆羅門よ、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしている男が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を通り過ぎ、表皮を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去るとしよう。
 すると眼ある人は彼を見て、こう言うだろう。
『ああ、この尊者は芯材を了知せず、辺材を了知せず、深皮を了知せず、表皮を了知せず、枝葉を了知していなかった。
 このように、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしているこの尊者が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を通り過ぎ、表皮を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去ったのだから。
 その芯材により芯材がなされるべきことは、その目的にかなわないだろう』と。
 たとえばまた婆羅門よ、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしている男が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去るとしよう。

 すると眼ある人は彼を見て、こう言うだろう。
『ああ、この尊者は芯材を了知せず、辺材を了知せず、深皮を了知せず、表皮を了知せず、枝葉を了知していなかった。
 このように、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしているこの尊者が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去ったのだから。

 その芯材により芯材がなされるべきことは、その目的にかなわないだろう』と。
 たとえばまた婆羅門よ、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしている男が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去るとしよう。

 すると眼ある人は彼を見て、こう言うだろう。
『ああ、この尊者は芯材を了知せず、辺材を了知せず、深皮を了知せず、表皮を了知せず、枝葉を了知していなかった。
 このように、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしているこの尊者が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去ったのだから。
 その芯材により芯材がなされるべきことは、その目的にかなわないだろう』と。
 たとえばまた婆羅門よ、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしている男が、立っている芯材ある大木の芯材をまさに切り取って、『芯材だ』と知って立ち去るとしよう。
 すると眼ある人は彼を見て、こう言うだろう。
『ああ、この尊者は芯材を了知し、辺材を了知し、深皮を了知し、表皮を了知し、枝葉を了知している。
 このように、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしているこの尊者が、立っている芯材ある大木の芯材をまさに切り取って、『芯材だ』と知って立ち去るのだから。
 その芯材により芯材がなされるべきことは、その目的にかなうだろう』と。
 
 まさにそのように婆羅門よ、ここで、ある良家の息子はにより、俗家から家なき者へと出家した者となる。
『私は悲嘆に悩まされ、に悩まされ、に打ち負かされている。きっと、この全て苦蘊終了知られるだろう』と。
 そのように出家者となった彼は利得・恭敬・名誉現出させる。
 彼はその利得・恭敬・名誉により、意に適い、満ち足りた思いになる。
 彼はその利得・恭敬・名誉により、自己をほめそやし他者を軽蔑する。
『私は利得・恭敬・名誉あるが、これら他の比丘らは知られてなく、微力である』と。
 そして他の、利得・恭敬・名誉よりさらに上の、より優れた諸法。それらの実証意欲を起こさず、精進せず、下劣な行為ある、放漫な者となる。
 たとえば婆羅門よ、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしているその男が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を通り過ぎ、表皮を通り過ぎ、枝葉を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去る。
 その芯材により芯材がなされるべきことは、その目的にかなわない。
 婆羅門よ、私はその者をこのようにたとえて語る。
 
 また婆羅門よ、ここで、ある良家の息子はにより、俗家から家なき者へと出家した者となる。
『私は悲嘆に悩まされ、に悩まされ、に打ち負かされている。きっと、この全て苦蘊終了知られるだろう』と。
 そのように出家者となった彼は利得・恭敬・名誉現出させる。
 彼はその利得・恭敬・名誉により、適意とならず満ち足りた思いにならない。
 彼はその利得・恭敬・名誉により、自己をほめそやさず他者を軽蔑しない。
 そして他の、利得・恭敬・名誉よりさらに上の、より優れた諸法。それらの実証意欲を起こし、精進し、下劣な行為なき、放漫なき者となる。
 彼は具足を達成する。
 彼はその具足により、意に適い、満ち足りた思いになる。
 彼はその具足により、自己をほめそやし他者を軽蔑する。
『私は持戒者善法者であるが、この他の比丘たちは破戒者悪しき性質の者である』と。
 そして他の、具足よりさらに上の、より優れた諸法。それらの実証意欲を起こさず、精進せず、下劣な行為ある、放漫な者となる。
 たとえばまた婆羅門よ、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしている男が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を通り過ぎ、表皮を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去る。
 その芯材により芯材がなされるべきことは、その目的にかなわない。
 婆羅門よ、私はその者をこのようにたとえて語る。
 
 また婆羅門よ、ここで、ある良家の息子はにより、俗家から家なき者へと出家した者となる。
『私は悲嘆に悩まされ、に悩まされ、に打ち負かされている。きっと、この全て苦蘊終了知られるだろう』と。
 そのように出家者となった彼は利得・恭敬・名誉現出させる。
 彼はその利得・恭敬・名誉により、適意とならず満ち足りた思いにならない。
 彼はその利得・恭敬・名誉により、自己をほめそやさず他者を軽蔑しない。
 そして他の、利得・恭敬・名誉よりさらに上の、より優れた諸法。それらの実証意欲を起こし、精進し、下劣な行為なき、放漫なき者となる。
 彼は具足を達成する。
 彼はその具足により、意に適うが、満ち足りた思いにならない。
 彼はその具足により、自己をほめそやさず、他者を軽蔑しない。
 そして他の、具足よりさらに上の、より優れた諸法。それらの実証意欲を起こし、精進し、下劣な行為なき、放漫なき者となる。
 彼は具足を達成する。
 彼はその具足により、意に適い、満ち足りた思いになる。
 彼はその具足により、自己をほめそやし他者を軽蔑する。
『私は一境入定しただが、これら他の比丘らは定まらず迷乱したである』と。
 そして他の、具足よりさらに上の、より優れた諸法。それらの実証意欲を起こさず、精進せず、下劣な行為ある、放漫な者となる。
 たとえばまた婆羅門よ、芯材を求め芯材を探し芯材の探求をしているその男が、立っている芯材ある大木の芯材を通り過ぎ、辺材を通り過ぎ、深皮を切り取って、『芯材だ』と思って立ち去る。

 その芯材により芯材がなされるべきことは、その目的にかなわない。
 婆羅門よ、私はその者をこのようにたとえて語る。

Evaṃ me sutaṃ .
ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme.
Atha kho piṅgalakoccho brāhmaṇo yena bhagavā tenupasaṅkami;
upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṃ sammodi.
Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ nisīdi.
Ekamantaṃ nisinno kho piṅgalakoccho brāhmaṇo bhagavantaṃ etadavoca .
‘‘yeme, bho gotama, samaṇabrāhmaṇā saṅghino gaṇino gaṇācariyā ñātā yasassino titthakarā sādhusammatā, bahujanassa, seyyathidaṃ .
pūraṇo kassapo, makkhali gosālo, ajito kesakambalo, pakudho kaccāyano, sañcayo [sañjayo (sī. syā. pī. ka.)] belaṭṭhaputto, nigaṇṭho nāṭaputto,
sabbete sakāya paṭiññāya abbhaññaṃsu sabbeva nābbhaññaṃsu, udāhu ekacce abbhaññaṃsu ekacce nābbhaññaṃsū’’ti?

‘‘Alaṃ, brāhmaṇa, tiṭṭhatetaṃ .
sabbete sakāya paṭiññāya abbhaññaṃsu sabbeva nābbhaññaṃsu, udāhu ekacce abbhaññaṃsu ekacce nābbhaññaṃsūti.
Dhammaṃ te, brāhmaṇa, desessāmi, taṃ suṇāhi, sādhukaṃ manasi karohi, bhāsissāmī’’ti.
‘‘Evaṃ, bho’’ti kho piṅgalakoccho brāhmaṇo bhagavato paccassosi.
Bhagavā etadavoca .
‘‘Seyyathāpi, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ, sākhāpalāsaṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno.
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya .
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi sākhāpalāsaṃ.
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ, sākhāpalāsaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno.
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti.

‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ, papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno.
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya .
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi sākhāpalāsaṃ.
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno.
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti.

‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ, tacaṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno.
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya .
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi sākhāpalāsaṃ.
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ, tacaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno.
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti.

‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ, phegguṃ chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti maññamāno.
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya .
‘na vatāyaṃ bhavaṃ puriso aññāsi sāraṃ, na aññāsi phegguṃ, na aññāsi tacaṃ, na aññāsi papaṭikaṃ, na aññāsi sākhāpalāsaṃ.
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ, phegguṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno.
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissatī’ti.

‘‘Seyyathāpi vā pana, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato sāraññeva chetvā ādāya pakkameyya ‘sāra’nti jānamāno.
Tamenaṃ cakkhumā puriso disvā evaṃ vadeyya .
‘aññāsi vatāyaṃ bhavaṃ puriso sāraṃ, aññāsi phegguṃ, aññāsi tacaṃ, aññāsi papaṭikaṃ, aññāsi sākhāpalāsaṃ.
Tathā hayaṃ bhavaṃ puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato sāraññeva chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti jānamāno.
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ anubhavissatī’ti.


‘‘Evameva kho, brāhmaṇa, idhekacco puggalo saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti .
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti.
So tena lābhasakkārasilokena attamano hoti paripuṇṇasaṅkappo.

So tena lābhasakkārasilokena attānukkaṃseti, paraṃ vambheti .

‘ahamasmi lābhasakkārasilokavā, ime panaññe bhikkhū appaññātā appesakkhā’ti.
Lābhasakkārasilokena ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya na chandaṃ janeti, na vāyamati, olīnavuttiko ca hoti sāthaliko.
Seyyathāpi so, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ atikkamma papaṭikaṃ, sākhāpalāsaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno.
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissati.

Tathūpamāhaṃ, brāhmaṇa, imaṃ puggalaṃ vadāmi.

‘‘Idha pana, brāhmaṇa, ekacco puggalo saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti .
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti.
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti na paripuṇṇasaṅkappo.

So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.

Lābhasakkārasilokena ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko ca hoti asāthaliko.
So sīlasampadaṃ ārādheti.
So tāya sīlasampadāya attamano hoti, paripuṇṇasaṅkappo.
So tāya sīlasampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti .
‘ahamasmi sīlavā kalyāṇadhammo, ime panaññe bhikkhū dussīlā pāpadhammā’ti.
Sīlasampadāya ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya na chandaṃ janeti, na vāyamati, olīnavuttiko ca hoti sāthaliko.
Seyyathāpi so, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ atikkamma tacaṃ, papaṭikaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno.
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ, tañcassa atthaṃ nānubhavissati.

Tathūpamāhaṃ, brāhmaṇa, imaṃ puggalaṃ vadāmi.

‘‘Idha pana, brāhmaṇa, ekacco puggalo saddhā agārasmā anagāriyaṃ pabbajito hoti .
‘otiṇṇomhi jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, dukkhotiṇṇo dukkhapareto, appeva nāma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakiriyā paññāyethā’ti.
So evaṃ pabbajito samāno lābhasakkārasilokaṃ abhinibbatteti.
So tena lābhasakkārasilokena na attamano hoti, na paripuṇṇasaṅkappo.

So tena lābhasakkārasilokena na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.

Lābhasakkārasilokena ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko ca hoti asāthaliko.
So sīlasampadaṃ ārādheti.
So tāya sīlasampadāya attamano hoti no ca kho paripuṇṇasaṅkappo.
So tāya sīlasampadāya na attānukkaṃseti, na paraṃ vambheti.
Sīlasampadāya ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya chandaṃ janeti, vāyamati, anolīnavuttiko ca hoti asāthaliko.
So samādhisampadaṃ ārādheti.
So tāya samādhisampadāya attamano hoti, paripuṇṇasaṅkappo.
So tāya samādhisampadāya attānukkaṃseti, paraṃ vambheti .
‘ahamasmi samāhito ekaggacitto, ime panaññe bhikkhū asamāhitā vibbhantacittā’ti.
Samādhisampadāya ca ye aññe dhammā uttaritarā ca paṇītatarā ca, tesaṃ dhammānaṃ sacchikiriyāya na chandaṃ janeti, na vāyamati, olīnavuttiko ca hoti sāthaliko.
Seyyathāpi so, brāhmaṇa, puriso sāratthiko sāragavesī sārapariyesanaṃ caramāno mahato rukkhassa tiṭṭhato sāravato atikkammeva sāraṃ atikkamma phegguṃ, tacaṃ chetvā ādāya pakkanto ‘sāra’nti maññamāno.
Yañcassa sārena sārakaraṇīyaṃ tañcassa atthaṃ nānubhavissati.

Tathūpamāhaṃ, brāhmaṇa, imaṃ puggalaṃ vadāmi.

mn30_1.txt · 最終更新: by h1roemon