mn43(1) 『有明大経(1)』 ゆうめいだいきょう、 Mahāvedallasutta、マハーヴェーダッラ・スッタ)
私はこのように聞いた。
ある時、世尊はサーヴァッティーのジェータ林のアナータピンディカ僧園に住されていた。
さてマハーコッティカ尊者は、夕刻に独坐より立ち上って、サーリプッタ尊者のもとに近づいた。
近づいてサーリプッタ尊者と挨拶した。
喜ばしい挨拶の話を交わしてから一隅に座った。
一隅に座ったマハーコッティカ尊者は、サーリプッタ尊者にこう言った。
「友よ、『智慧が劣る、智慧が劣る』と言われます。
いったい友よ、何をもって智慧が劣ると言われるのでしょうか?」と。
「友よ、『了知しない、了知しない』と、それゆえ智慧が劣ると言われます。
では何を了知しないのか?
『これは苦である』と了知せず、『これは苦の集起である』と了知せず、『これは苦の滅である』と了知せず、『これは苦の滅に至る行道である』と了知しません。
友よ、『了知しない、了知しない』という、それゆえ智慧が劣ると言われます」と。
「善きかな、友よ」と、マハーコッティカ尊者はサーリプッタ尊者の所説に歓喜し、随喜してサーリプッタ尊者にさらに質問した、
「友よ、『智慧者、智慧者』と言われます。
いったい尊者よ、何をもって智慧者と言われるのでしょうか?」と。
「友よ、『了知する、了知する』と、それゆえ智慧者と言われます。
では何を了知するのか?
『これは苦である』と了知し、『これは苦の集起である』と了知し、『これは苦の滅である』と了知し、『これは苦の滅に至る行道である』と了知します。
「友よ、『了知する、了知する』と、それゆえ智慧者と言われます」と。
「友よ、『識、識』と言われます。
いったい友よ、何をもって識と言われるのでしょうか?」と。
「友よ、『識る、識る』と、それゆえ識と言われます。
では何を識るのか?
楽とも識り、苦とも識り、不苦不楽とも識ります。
友よ、『識る、識る』と、それゆえ識と言われます」と。
「しかし友よ、およそ智慧というもの、そして識というもの、
これらの法は関わりある、それとも無関係ですか?
またこれらの法をそれぞれ分離して、差異を告知することは可能ですか?」と。
「友よ、およそ智慧というもの、そして識というもの、
これらの法は無関係でなく、関わります。
しかしこれらの法をそれぞれ分離して差異を告知することはできません。
なぜなら友よ、了知する(主体)、それが識り、識る(主体)、それが了知するからです。
それゆえ、これらの法は無関係ではなく、関わります。
しかしこれらの法をそれぞれ分離して差異を告知することはできません」と。
「友よ、およそ智慧というもの、そして識というもの、
これらの法が関わり無関係でないなら、差異は何ですか?」と。
「友よ、およそ智慧というもの、そして識というもの、
これらの法は関わり無関係でないが、智慧は修養されるべきもの、識は遍知されるべきものです。
これがそれらの差異です」と。
「友サーリプッタよ、『受、受』と言われます。
いったい友よ、何をもって受と言われるのでしょうか?」と。
「友よ、『感受する、感受する』と、それゆえ受と言われます。
では何を感受するのか?
楽も感受し、苦も感受し、不苦不楽も感受する。1)
友よ、『感受する、感受する』と、それゆえ受と言われます」と。
「友よ、『想、想』と言われます。
いったい友よ、何をもって想と言われるのでしょうか?」と。
「友よ、『想起する、想起する』と、それゆえ想と言われます。
では何を想起するのか?
青いのも想起し、黄色のも想起し、赤いのも想起し、白いのも想起します。
友よ、『想起する、想起する』と、それゆえ想と言われます」と。
「友よ、およそ受というもの、想というもの、そして識というもの、
これらの法は関わりある、それとも無関係ですか?
またこれらの法をそれぞれ分離して、差異を告知することは可能ですか?」と。
「友よ、およそ受というもの、想というもの、そして識というもの、
これらの法は無関係でなく、関わります。
しかしこれらの法をそれぞれ分離して差異を告知することはできません。
なぜなら友よ、感受する(主体)、それが想起し、想起する(主体)、それが識るからです。
それゆえ、これらの法は無関係ではなく、関わります。
しかしこれらの法をそれぞれ分離して差異を告知することはできません」と。
「では友よ、五根から捨離された遍浄な意識によって何が導かれるのですか?」と。
「友よ、五根(“眼・耳・鼻・舌・身”)から捨離された遍浄な意識によって『虚空は果てしない』という虚空無辺処は導かれ、『識は果てしない』という識無辺処は導かれ、『何もない』という無所有処は導かれるのです」と。
「それでは友よ、導かれる法は何によって了知するのですか?」と。
「友よ、導かれる法は智慧の眼によって了知します」と。
「それでは友よ、智慧は何を目的とするのですか?」と。
「友よ、智慧は証知を目的とし、遍知を目的とし、断を目的とします」と。
Evaṃ me sutaṃ .
ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme.
Atha kho āyasmā mahākoṭṭhiko sāyanhasamayaṃ paṭisallānā vuṭṭhito yenāyasmā sāriputto tenupasaṅkami;
upasaṅkamitvā āyasmatā sāriputtena saddhiṃ sammodi.
Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ nisīdi.
Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā mahākoṭṭhiko āyasmantaṃ sāriputtaṃ etadavoca .
‘‘‘Duppañño duppañño’ti, āvuso, vuccati.
Kittāvatā nu kho, āvuso, duppaññoti vuccatī’’ti?
‘‘‘Nappajānāti nappajānātī’ti kho, āvuso, tasmā duppaññoti vuccati.
‘‘Kiñca nappajānāti?
‘Idaṃ dukkha’nti nappajānāti, ‘ayaṃ dukkhasamudayo’ti nappajānāti, ‘ayaṃ dukkhanirodho’ti nappajānāti, ‘ayaṃ dukkhanirodhagāminī paṭipadā’ti nappajānāti.
‘Nappajānāti nappajānātī’ti kho, āvuso, tasmā duppaññoti vuccatī’’ti.
‘‘‘Sādhāvuso’ti kho āyasmā mahākoṭṭhiko āyasmato sāriputtassa bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā āyasmantaṃ sāriputtaṃ uttariṃ pañhaṃ apucchi .
‘‘‘Paññavā paññavā’ti, āvuso, vuccati.
Kittāvatā nu kho, āvuso, paññavāti vuccatī’’ti?
‘‘‘Pajānāti pajānātī’ti kho, āvuso, tasmā paññavāti vuccati.
‘‘Kiñca pajānāti?
‘Idaṃ dukkha’nti pajānāti, ‘ayaṃ dukkhasamudayo’ti pajānāti, ‘ayaṃ dukkhanirodho’ti pajānāti, ‘ayaṃ dukkhanirodhagāminī paṭipadā’ti pajānāti.
‘Pajānāti pajānātī’ti kho, āvuso, tasmā paññavāti vuccatī’’ti.
‘‘‘Viññāṇaṃ viññāṇa’nti, āvuso, vuccati.
Kittāvatā nu kho, āvuso, viññāṇanti vuccatī’’ti?
‘‘‘Vijānāti vijānātī’ti kho, āvuso, tasmā viññāṇanti vuccati.
‘‘Kiñca vijānāti?
Sukhantipi vijānāti, dukkhantipi vijānāti, adukkhamasukhantipi vijānāti.
‘Vijānāti vijānātī’ti kho, āvuso, tasmā viññāṇanti vuccatī’’ti.
‘‘Yā cāvuso, paññā yañca viññāṇaṃ .
ime dhammā saṃsaṭṭhā udāhu visaṃsaṭṭhā?
Labbhā ca panimesaṃ dhammānaṃ vinibbhujitvā [vinibbhujjitvā vinibbhujjitvā (ka.)] vinibbhujitvā nānākaraṇaṃ paññāpetu’’nti?
‘‘Yā cāvuso, paññā yañca viññāṇaṃ .
ime dhammā saṃsaṭṭhā, no visaṃsaṭṭhā.
Na ca labbhā imesaṃ dhammānaṃ vinibbhujitvā vinibbhujitvā nānākaraṇaṃ paññāpetuṃ.
Yaṃ hāvuso [yañcāvuso (syā. kaṃ. ka.)], pajānāti taṃ vijānāti, yaṃ vijānāti taṃ pajānāti.
Tasmā ime dhammā saṃsaṭṭhā, no visaṃsaṭṭhā.
Na ca labbhā imesaṃ dhammānaṃ vinibbhujitvā vinibbhujitvā nānākaraṇaṃ paññāpetu’’nti.
‘‘Yā cāvuso, paññā yañca viññāṇaṃ .
imesaṃ dhammānaṃ saṃsaṭṭhānaṃ no visaṃsaṭṭhānaṃ kiṃ nānākaraṇa’’nti?
‘‘Yā cāvuso, paññā yañca viññāṇaṃ .
imesaṃ dhammānaṃ saṃsaṭṭhānaṃ no visaṃsaṭṭhānaṃ paññā bhāvetabbā, viññāṇaṃ pariññeyyaṃ.
Idaṃ nesaṃ nānākaraṇa’’nti.
‘‘‘Vedanā vedanā’ti, āvuso, vuccati.
Kittāvatā nu kho, āvuso, vedanāti vuccatī’’ti?
‘‘‘Vedeti vedetī’ti kho, āvuso, tasmā vedanāti vuccati.
‘‘Kiñca vedeti?
Sukhampi vedeti, dukkhampi vedeti, adukkhamasukhampi vedeti.
‘Vedeti vedetī’ti kho, āvuso, tasmā vedanāti vuccatī’’ti.
‘‘‘Saññā saññā’ti, āvuso, vuccati.
Kittāvatā nu kho, āvuso, saññāti vuccatī’’ti?
‘‘‘Sañjānāti sañjānātī’ti kho, āvuso, tasmā saññāti vuccati.
‘‘Kiñca sañjānāti?
Nīlakampi sañjānāti, pītakampi sañjānāti, lohitakampi sañjānāti, odātampi sañjānāti.
‘Sañjānāti sañjānātī’ti kho, āvuso, tasmā saññāti vuccatī’’ti.
‘‘Yā cāvuso, vedanā yā ca saññā yañca viññāṇaṃ .
ime dhammā saṃsaṭṭhā udāhu visaṃsaṭṭhā?
Labbhā ca panimesaṃ dhammānaṃ vinibbhujitvā vinibbhujitvā nānākaraṇaṃ paññāpetu’’nti?
‘‘Yā cāvuso, vedanā yā ca saññā yañca viññāṇaṃ .
ime dhammā saṃsaṭṭhā, no visaṃsaṭṭhā.
Na ca labbhā imesaṃ dhammānaṃ vinibbhujitvā vinibbhujitvā nānākaraṇaṃ paññāpetuṃ.
Yaṃ hāvuso [yañcāvuso (syā. kaṃ. ka.)], vedeti taṃ sañjānāti, yaṃ sañjānāti taṃ vijānāti.
Tasmā ime dhammā saṃsaṭṭhā no visaṃsaṭṭhā.
Na ca labbhā imesaṃ dhammānaṃ vinibbhujitvā vinibbhujitvā nānākaraṇaṃ paññāpetu’’nti.
‘‘Nissaṭṭhena hāvuso [nissaṭṭhena panāvuso (?)], pañcahi indriyehi parisuddhena manoviññāṇena kiṃ neyya’’nti?
‘‘Nissaṭṭhena āvuso, pañcahi indriyehi parisuddhena manoviññāṇena ‘ananto ākāso’ti ākāsānañcāyatanaṃ neyyaṃ, ‘anantaṃ viññāṇa’nti viññāṇañcāyatanaṃ neyyaṃ, ‘natthi kiñcī’ti ākiñcaññāyatanaṃ neyya’’nti.
‘‘Neyyaṃ panāvuso, dhammaṃ kena pajānātī’’ti?
‘‘Neyyaṃ kho, āvuso, dhammaṃ paññācakkhunā pajānātī’’ti.
‘‘Paññā panāvuso, kimatthiyā’’ti?
‘‘Paññā kho, āvuso, abhiññatthā pariññatthā pahānatthā’’ti.
