ユーザ用ツール

サイト用ツール


mn22_2

mn22(2) 『蛇喩経(2)』 (じゃゆきょう、 Alagaddūpamasuttaṃ、アラガッドゥーパマ・スッタ)

「ここに比丘たちよ、一部の愚か者たちは記憶する、
 経、応頌授記、偈、感興句如是語本生、未曾有智解を。

 彼らはその記憶しても、それらの意義智慧により調査しない。
 彼らの、智慧により意義調査されなかったそれらのは、審慮に耐えられない。
 彼らは論難にあるため、噂から脱するのにあるため、記憶する。
 その意義のために記憶するような、そのためのその意義を、彼らは受けない。
 彼らの誤ってつかまれたそれらのは長きにわたり不利とに転じる。
 それはなぜか?
 比丘たちよ、諸法が誤ってつかまれたから。
 
 たとえば比丘たちよ、蛇を求め、蛇を探し、蛇の探求をしている男がいる(とする)。
 彼は巨大な蛇を見つける。
 彼がとぐろや尾で、それをつかむとする。
 その蛇は(身を)転回させて彼の手や腕や、部分・部位のどこかを咬むだろう。

 彼はそのために、あるいはぬほどのを受けるだろう。
 それはなぜか?
 比丘たちよ、蛇が誤ってつかまれたから。
 まさにそのように比丘たちよ、一部の愚か者たちは記憶する、

 経、応頌授記、偈、感興句如是語本生、未曾有智解を。

 彼らはその記憶しても、それらの意義智慧により調査しない。
 彼らの、智慧により意義調査されなかったそれらのは、審慮に耐えられない。
 彼らは論難にあるため、噂から脱するにあるために記憶する。
 その意義のために記憶するような、そのためのその意義を、彼らは受けない。
 彼らの誤ってつかまれたそれらのは長きにわたり不利とに転じる。
 それはなぜか?
 比丘たちよ、諸法が誤ってつかまれたから。
 
 しかしここに比丘たちよ、一部の良家の息子たちは記憶する、
 経、応頌授記、偈、感興句如是語本生、未曾有智解を。

 彼らはその記憶して、それらの意義智慧により調査する。
 彼らの、智慧により意義調査されたそれらのは、審慮に耐えられる。
 彼らが記憶するのは、論難にあるからでも、噂から脱するにあるからでもない。
 その意義のために記憶するような、そのためのその意義を、彼らは受ける。
 彼らのよくつかまれたそれらのは長きにわたり恩恵と幸福に転じる。
 それはなぜか?
 比丘たちよ、諸法がよくつかまれたから。
 
 たとえば比丘たちよ、蛇を求め、蛇を探し、蛇の探求をしている男がいる(とする)。
 (そして)彼は巨大な蛇を見つける。
 彼は山羊足(Y字の)棒によりよく押さえつけ、それを抑止する。
 山羊足(Y字の)棒によりよく押さえつけ、抑止してから、首をよくつかんでつかまえる。
 比丘たちよ、たとえその蛇がこの男の手や腕や、肢体のどこか一部にとぐろで巻き付いたとしても、彼はそのためにぬほどのを受けないだろう。
 それはなぜか?
 比丘たちよ、蛇がよくつかまれたから。
 まさにそのように比丘たちよ、一部の良家の子息たちは記憶する、
 経、応頌授記、偈、感興句如是語本生、未曾有智解を。

 彼らはその記憶して、それらの意義智慧により調査する。
 彼らの、智慧により意義調査されたそれらのは、審慮に耐えられる。
 彼らが記憶するのは、論難にあるからでも、噂から脱するにあるからでもない。
 その意義のために記憶するような、そのためのその意義を、彼らは受ける。
 彼らのよくつかまれたそれらのは長きにわたり利益、恩恵、幸福に転じる。
 それはなぜか?
 比丘たちよ、諸法がよくつかまれたから。
 それゆえここに比丘たちよ、およそ私の所説の意義了知したなら、それをそのまま保持しなさい。
 しかしおよそ私の所説の意義了知しないなら、その場合、私は君たちに問い返されるべきであり、さもなければ聡明な比丘たちがいるであろう。
<BOOKMARK:a>  比丘たちよ、私は君たちへ、把持のためでなく渡るための『筏のたとえ教法を示します。
 君たちはそれを聞き、充分に作意しなさい。私は語ろう」と。
 
「はい、尊者よ」と比丘たちは世尊に応じた。
 世尊はこう言われた。
 
「たとえば比丘たちよ、旅路を行道している男がいる(とする)。
 彼は巨大な水流、憂慮と更なる恐怖のある此岸、安穏で二度と恐怖のない彼岸を見る。
 しかし渡し船や、こちら岸から彼岸に行くためのかけ橋はない(とする)。
 彼には、このような(思いが)あるかもしれない。
『これは巨大な水流であり、此岸は憂慮と更なる恐怖があり、彼岸は安穏で二度と恐怖がない。
 しかし渡し船や、こちら岸から彼岸に行くためのかけ橋はない。
 私は草木・枝葉を寄せ集めて筏をり、その筏に頼り、手と足で努力しながら無事に彼岸に渡ってみようか』と。

 そこで比丘たちよ、その男は草木・枝葉を寄せ集めて筏をり、その筏に頼り、手と足で努力しながら無事に彼岸に渡る。

 彼岸に渡り切ったその男には、このよう(な思いが)あるだろう。

『私のこの筏は大きな助けとなった。
 私はこの筏に頼り、手と足で努力しながら無事に彼岸に渡り切った。
 私はこの筏を頭にのせて、あるいは肩にかついで欲する所に出発してはどうか』と。
 比丘たちよ、これをどう思うだろう。そのようになすこの男は、その筏について、なすべきをなす者だろうか?」と。
 
「いいえ、尊者よ。」
 
「それでは比丘たちよ、どのようにこの男がなすなら、その筏について、なすべきをなす者だろうか?
 ここに比丘たちよ、彼岸に渡り切ったその男には、このよう(な思いが)あるだろう。
『私のこの筏は大きな助けとなった。
 私はこの筏に頼り、手と足で努力しながら無事に彼岸に渡り切った。
 私はこの筏を陸に揚げて、あるいはに沈めて欲する所に出発してはどうか』と。
 比丘たちよ、このようにその男がなすなら、その筏について、なすべきをなす者である。
 まさにこのように比丘たちよ、私により把持のためでなく渡るための『筏のたとえ教法が示された。
 比丘たちよ、君たちへ『筏のたとえ教法が示された。諸法は君たちの了知により捨て去られるべきであり、まして非法なら、なおさらである。1)

‘‘Idha, bhikkhave, ekacce moghapurisā dhammaṃ pariyāpuṇanti .
suttaṃ, geyyaṃ, veyyākaraṇaṃ, gāthaṃ, udānaṃ, itivuttakaṃ, jātakaṃ, abbhutadhammaṃ, vedallaṃ.
Te taṃ dhammaṃ pariyāpuṇitvā tesaṃ dhammānaṃ paññāya atthaṃ na upaparikkhanti.
Tesaṃ te dhammā paññāya atthaṃ anupaparikkhataṃ na nijjhānaṃ khamanti.
Te upārambhānisaṃsā ceva dhammaṃ pariyāpuṇanti itivādappamokkhānisaṃsā ca.
Yassa catthāya dhammaṃ pariyāpuṇanti tañcassa atthaṃ nānubhonti.

Tesaṃ te dhammā duggahitā dīgharattaṃ ahitāya dukkhāya saṃvattanti.

Taṃ kissa hetu?
Duggahitattā, bhikkhave, dhammānaṃ.

‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, puriso alagaddatthiko alagaddagavesī alagaddapariyesanaṃ caramāno.
So passeyya mahantaṃ alagaddaṃ.
Tamenaṃ bhoge vā naṅguṭṭhe vā gaṇheyya.
Tassa so alagaddo paṭiparivattitvā [paṭinivattitvā (syā. ka.)] hatthe vā bāhāya vā aññatarasmiṃ vā aṅgapaccaṅge ḍaṃseyya [ḍaseyya (sī. pī.)].
So tatonidānaṃ maraṇaṃ vā nigaccheyya maraṇamattaṃ vā dukkhaṃ.
Taṃ kissa hetu?
Duggahitattā, bhikkhave, alagaddassa.
Evameva kho, bhikkhave, idhekacce moghapurisā dhammaṃ pariyāpuṇanti .
suttaṃ, geyyaṃ, veyyākaraṇaṃ, gāthaṃ, udānaṃ, itivuttakaṃ, jātakaṃ, abbhutadhammaṃ, vedallaṃ.
Te taṃ dhammaṃ pariyāpuṇitvā tesaṃ dhammānaṃ paññāya atthaṃ na upaparikkhanti.
Tesaṃ te dhammā paññāya atthaṃ anupaparikkhataṃ na nijjhānaṃ khamanti.
Te upārambhānisaṃsā ceva dhammaṃ pariyāpuṇanti itivādappamokkhānisaṃsā ca.
Yassa catthāya dhammaṃ pariyāpuṇanti tañcassa atthaṃ nānubhonti.

Tesaṃ te dhammā duggahitā dīgharattaṃ ahitāya dukkhāya saṃvattanti.

Taṃ kissa hetu?
Duggahitattā bhikkhave dhammānaṃ.

‘‘Idha pana, bhikkhave, ekacce kulaputtā dhammaṃ pariyāpuṇanti .
suttaṃ, geyyaṃ, veyyākaraṇaṃ, gāthaṃ, udānaṃ, itivuttakaṃ, jātakaṃ, abbhutadhammaṃ, vedallaṃ.
Te taṃ dhammaṃ pariyāpuṇitvā tesaṃ dhammānaṃ paññāya atthaṃ upaparikkhanti.
Tesaṃ te dhammā paññāya atthaṃ upaparikkhataṃ nijjhānaṃ khamanti.

Te na ceva upārambhānisaṃsā dhammaṃ pariyāpuṇanti na itivādappamokkhānisaṃsā ca [na ca itivādappamokkhānisaṃsā (?)].
Yassa catthāya dhammaṃ pariyāpuṇanti tañcassa atthaṃ anubhonti.

Tesaṃ te dhammā suggahitā dīgharattaṃ hitāya sukhāya saṃvattanti.

Taṃ kissa hetu?
Suggahitattā bhikkhave dhammānaṃ.

‘‘Seyyathāpi, bhikkhave, puriso alagaddatthiko alagaddagavesī alagaddapariyesanaṃ caramāno.
So passeyya mahantaṃ alagaddaṃ.
Tamenaṃ ajapadena daṇḍena suniggahitaṃ niggaṇheyya.
Ajapadena daṇḍena suniggahitaṃ niggahitvā, gīvāya suggahitaṃ gaṇheyya.
Kiñcāpi so, bhikkhave, alagaddo tassa purisassa hatthaṃ vā bāhaṃ vā aññataraṃ vā aṅgapaccaṅgaṃ bhogehi paliveṭheyya, atha kho so neva tatonidānaṃ maraṇaṃ vā nigaccheyya maraṇamattaṃ vā dukkhaṃ.
Taṃ kissa hetu?
Suggahitattā, bhikkhave, alagaddassa.
Evameva kho, bhikkhave, idhekacce kulaputtā dhammaṃ pariyāpuṇanti .

suttaṃ, geyyaṃ, veyyākaraṇaṃ, gāthaṃ, udānaṃ, itivuttakaṃ, jātakaṃ, abbhutadhammaṃ, vedallaṃ.
Te taṃ dhammaṃ pariyāpuṇitvā tesaṃ dhammānaṃ paññāya atthaṃ upaparikkhanti.
Tesaṃ te dhammā paññāya atthaṃ upaparikkhataṃ nijjhānaṃ khamanti.

Te na ceva upārambhānisaṃsā dhammaṃ pariyāpuṇanti, na itivādappamokkhānisaṃsā ca.
Yassa catthāya dhammaṃ pariyāpuṇanti, tañcassa atthaṃ anubhonti.

Tesaṃ te dhammā suggahitā dīgharattaṃ atthāya hitāya sukhāya saṃvattanti.
Taṃ kissa hetu?
Suggahitattā, bhikkhave, dhammānaṃ.
Tasmātiha, bhikkhave, yassa me bhāsitassa atthaṃ ājāneyyātha, tathā naṃ dhāreyyātha.
Yassa ca pana me bhāsitassa atthaṃ na ājāneyyātha, ahaṃ vo tattha paṭipucchitabbo, ye vā panāssu viyattā bhikkhū.

‘‘Kullūpamaṃ vo, bhikkhave, dhammaṃ desessāmi nittharaṇatthāya, no gahaṇatthāya.
Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasikarotha, bhāsissāmī’’ti.

‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ.
Bhagavā etadavoca .

‘‘seyyathāpi, bhikkhave, puriso addhānamaggappaṭipanno.
So passeyya mahantaṃ udakaṇṇavaṃ, orimaṃ tīraṃ sāsaṅkaṃ sappaṭibhayaṃ, pārimaṃ tīraṃ khemaṃ appaṭibhayaṃ;
na cassa nāvā santāraṇī uttarasetu vā apārā pāraṃ gamanāya.

Tassa evamassa .
‘ayaṃ kho mahāudakaṇṇavo, orimaṃ tīraṃ sāsaṅkaṃ sappaṭibhayaṃ, pārimaṃ tīraṃ khemaṃ appaṭibhayaṃ;
natthi ca nāvā santāraṇī uttarasetu vā apārā pāraṃ gamanāya.
Yaṃnūnāhaṃ tiṇakaṭṭhasākhāpalāsaṃ saṃkaḍḍhitvā, kullaṃ bandhitvā, taṃ kullaṃ nissāya hatthehi ca pādehi ca vāyamamāno sotthinā pāraṃ uttareyya’nti.
Atha kho so, bhikkhave, puriso tiṇakaṭṭhasākhāpalāsaṃ saṃkaḍḍhitvā, kullaṃ bandhitvā taṃ kullaṃ nissāya hatthehi ca pādehi ca vāyamamāno sotthinā pāraṃ uttareyya.
Tassa purisassa uttiṇṇassa [tiṇṇassa (pī. ka.)] pāraṅgatassa evamassa .
‘bahukāro kho me ayaṃ kullo;
imāhaṃ kullaṃ nissāya hatthehi ca pādehi ca vāyamamāno sotthinā pāraṃ uttiṇṇo.
Yaṃnūnāhaṃ imaṃ kullaṃ sīse vā āropetvā khandhe vā uccāretvā [uccopetvā (ka.)] yena kāmaṃ pakkameyya’nti.
Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, api nu so puriso evaṃkārī tasmiṃ kulle kiccakārī assā’’ti?

‘‘No hetaṃ, bhante’’.

‘‘Kathaṃkārī ca so, bhikkhave, puriso tasmiṃ kulle kiccakārī assa?

Idha, bhikkhave, tassa purisassa uttiṇṇassa pāraṅgatassa evamassa .

‘bahukāro kho me ayaṃ kullo;
imāhaṃ kullaṃ nissāya hatthehi ca pādehi ca vāyamamāno sotthinā pāraṃ uttiṇṇo.
Yaṃnūnāhaṃ imaṃ kullaṃ thale vā ussādetvā [ussāretvā (ka.)] udake vā opilāpetvā yena kāmaṃ pakkameyya’nti.
Evaṃkārī kho so, bhikkhave, puriso tasmiṃ kulle kiccakārī assa.

Evameva kho, bhikkhave, kullūpamo mayā dhammo desito nittharaṇatthāya, no gahaṇatthāya.
Kullūpamaṃ vo, bhikkhave, dhammaṃ desitaṃ, ājānantehi dhammāpi vo pahātabbā pageva adhammā.

1)
sn9.10参照。
mn22_2.txt · 最終更新: by h1roemon