凡夫, 異生, 普通の人
a common world-ling; uneducated person
puthu:個々の, 別々の; 広き, 多数の + jana:人, 人々
| Dīgharattañhetaṃ, bhikkhave, assutavato puthujjanassa ajjhositaṃ mamāyitaṃ parāmaṭṭhaṃ . | なぜなら比丘たちよ、長い間、無聞の凡夫のそれは固執され、わが物とされ、執取されているからです。 |
| Idha, gahapati, assutavā puthujjano ariyānaṃ adassāvī ariyadhammassa akovido ariyadhamme avinīto sappurisānaṃ adassāvī sappurisadhammassa akovido sappurisadhamme avinīto rūpaṃ attato samanupassati, rūpavantaṃ vā attānaṃ; | 居士よ、ここに聖者たちを見ず、聖法を熟知せず、聖法にて教導されず、善人たちを見ず、善人法を熟知せず、善人法にて教導されない無聞の凡夫は色を我と見なし、あるいは我を色あるものと、 |
| Avijjāsamphassajena, bhikkhave, vedayitena phuṭṭhassa assutavato puthujjanassa ‘asmī’tipissa hoti; | 比丘たちよ、無聞の凡夫が無明との触発受に触れたとき、彼の『私あり』となり、 |
| ‘puriso amaggakusalo’ti kho, tissa, puthujjanassetaṃ adhivacanaṃ. | ティッサよ『道の巧者でない男』とは凡夫の指示語です。 |
| ‘Puriso maggakusalo’ti kho, tissa, tathāgatassetaṃ adhivacanaṃ arahato sammāsambuddhassa. | ティッサよ『道の巧者である男』とは阿羅漢・正等覚者たる如来の指示語です。 |
| Yo, bhikkhave, ime dhamme evaṃ saddahati adhimuccati – | 比丘たちよ、これらの法をこのように信じ信解する者、 |
| ayaṃ vuccati saddhānusārī, okkanto sammattaniyāmaṃ, sappurisabhūmiṃ okkanto, vītivatto puthujjanabhūmiṃ; | この者は信従行者、正性決定来入者、善人地来入者、凡夫地越境者と呼ばれ、 |
| abhabbo taṃ kammaṃ kātuṃ, yaṃ kammaṃ katvā nirayaṃ vā tiracchānayoniṃ vā pettivisayaṃ vā upapajjeyya; | なすと地獄や畜生胎や餓鬼境域に再生するような業。その業をなすことは不可能であり、 |
| abhabbo ca [abhabbova (sī. syā. kaṃ.)] tāva kālaṃ kātuṃ yāva na sotāpattiphalaṃ sacchikaroti’’. | そして預流果を実証しない限り、最期を迎えることは不可能です。 |
| Yassa kho, bhikkhave, imāni pañcindriyāni sabbena sabbaṃ sabbathā sabbaṃ natthi, tamahaṃ ‘bāhiro puthujjanapakkhe ṭhito’ti vadāmī’’ti. | 比丘たちよ、これら五根があらゆる点ですべて、あらゆるあり方でことごとくない者を、私は『外部の者であり、凡夫の側に立つ者』と言います」と。 |