mn51(1) 『腱達勒葛経(1)』(かんだろかきょう、 Kandarakasutta、カンダラカ・スッタ)

 私はこのように聞いた。
 ある時、世尊はチャンパーのガッガラー蓮池の岸に大比丘僧伽と共に住されていた。
 さて、象乗りの息子ペッサと遍歴行者カンダラカが世尊のもとに近づいた。
 近づくと象乗りの息子ペッサは世尊に礼拝して一隅に座った。

 そして遍歴行者カンダラカは世尊と挨拶をした。
 喜ばしい挨拶の話を交わしてから一隅に立った。

 一隅に立ちった遍歴行者カンダラカは、みごとに沈黙している比丘僧伽見回すと世尊にこう言った。
「尊者ゴータマよ、稀有です。尊者ゴータマよ、未曾有です。これほど尊者ゴータマにより正しく比丘僧伽行道させられているのは。
 尊者ゴータマよ、およそ過去の時におられた阿羅漢正等覚者たち、かの世尊たちもこのようにすぐれて正しく比丘僧伽行道させられました。
 ちょうどいま尊者ゴータマによって正しく比丘僧伽行道させられているように。
 尊者ゴータマよ、およそ未来の時におられる阿羅漢正等覚者たち、かの世尊たちもこのようにすぐれて正しく比丘僧伽行道させるでしょう。
 ちょうどいま尊者ゴータマによって正しく比丘僧伽行道させられているように」と。
「カンダラカよ、その通りである。カンダラカよ、その通りである。
 カンダラカよ、およそ過去の時にいた阿羅漢正等覚者たち、かの世尊たちもこのようにすぐれて正しく比丘僧伽行道させた。

 ちょうどいま私により正しく比丘僧伽行道させられているように。
 カンダラカよ、およそ未来の時にいるであろう阿羅漢正等覚者たち、かの世尊たちもこのようにすぐれて正しく比丘僧伽行道させるだろう。
 ちょうどいま私により正しく比丘僧伽行道させられているように。
 カンダラカよ、ここの比丘僧伽には、阿羅漢漏尽者完成者、なすべきがなされ、荷が下ろされ、善利に達し、結縛尽き果て、正しく開悟し、解脱した比丘たちがいる。
 カンダラカよ、ここの比丘僧伽には有学、常者、常習慣者、明晰者、明晰習慣者である比丘たちがいる。
 彼らは四念処の中によく確立したの者として住する。

 どの四つの中にか?
 カンダラカよ、ここに比丘はにおける身の随観者として熱心に意識的念を具えて住し、世間における羨望調伏する。
 諸受における随観者として熱心に意識的念を具えて住し、世間における羨望調伏する。
 における随観者として熱心に意識的念を具えて住し、世間における羨望調伏する。
 諸法における随観者として熱心に意識的念を具えて住し、世間における羨望調伏する」と。
 このように説かれた象乗りの息子ペッサは、世尊にこう言った。
「尊者よ、稀有なことです。尊者よ、未曾有なことです。
 尊者よ、これほど世尊により、衆生清浄のため、悲嘆超越のため、消滅のため、筋道会得のため、涅槃実証のため、この四念処がよく告知されるとは。

 なぜなら尊者よ、私たち俗人もまた折りにふれ、白衣でこの四念処によく確立したで住するのですから。1)
 尊者よ、ここに私たちは、における身の随観者として熱心に意識的念を具えて住し、世間における羨望調伏します。
 諸受における随観者として熱心に意識的念を具えて住し、世間における羨望調伏します。
 における随観者として熱心に意識的念を具えて住し、世間における羨望調伏します。
 諸法における随観者として熱心に意識的念を具えて住し、世間における羨望調伏します。
 尊者よ、稀有なことです。尊者よ、未曾有なことです。
 尊者よ、このように人間の密林が、このように人間の過患が、このように人々の狡猾さが起こっているのに、世尊はこれほど衆生の利と不利をご存知です。
 尊者よ、密林とは、これすなわち人々です。
 尊者よ、自明とは、これすなわち獣です。
 尊者よ、私は調御されるべき(未調教の)象を進ませることができます。
 チャンパーに往来をなす間だけでも、(象は)狡猾さ、だまし、不正直、ひねくれ、それらすべてを現すでしょう。
 しかし尊者よ、我々の奴隷といい、召使いといい、人夫といい、彼らがにより行うこと、言葉により(話すこと)、彼らのはそれぞれ異なるのです。
 尊者よ、稀有なことです。尊者よ、未曾有なことです。
 尊者よ、このように人間の密林が、このように人間の過患が、このように人々の狡猾さが起こっているのに、世尊はこれほど衆生の利と不利をご存知です。
 尊者よ、密林とは、これすなわち人々です。
 尊者よ、自明とは、これすなわち獣です」と。

「ペッサよ、その通りである。ペッサよ、その通りである。
 ペッサよ、密林とは、これすなわち人々である。
 ペッサよ、自明とは、これすなわち獣である。
 ペッサよ、世間にはこれら四つの人々がいるのが見られる。
 四とは何か?
 ここにペッサよ、ある者は自己への苦行者となり、自己を苦しめる実践に従事する。
 ここにペッサよ、ある者は他者への苦行者となり、他者を苦しめる実践に従事する。
 ここにペッサよ、ある者は自己への苦行者となり、自己を苦しめる実践に従事し、そして他者への苦行者となり、他者を苦しめる実践に従事する。
 ここにペッサよ、ある者は自己への苦行者ともならず、自己を苦しめる実践にも従事せず、他者への苦行者ともならず、他者を苦しめる実践にも従事しない。
 彼は自己への苦行者でなく、他者への苦行者でなく、現法において飢渇なき者、鎮火された者、冷静となった者、体験する者となり、自らとなって住する。
「ペッサよ、これら四者のうち、どちらの者が君のに適うだろう?」と。

「尊者よ、自己への苦行者となり、自己を苦しめる実践に従事する者、この者は私のに適いません。
 また尊者よ、他者への苦行者となり、他者を苦しめる実践に従事する者、この者は私のに適いません。
 また尊者よ、自己への苦行者となり、自己を苦しめる実践に従事し、そして他者への苦行者となり、他者を苦しめる実践に従事する者、この者は私のに適いません。
 また尊者よ、自己への苦行者ともならず、自己を苦しめる実践にも従事せず、他者への苦行者ともならず、他者を苦しめる実践にも従事しない者、そして彼は自己への苦行者でなく、他者への苦行者でなく、現法において飢渇なき者、鎮火された者、冷静となった者、体験する者となり、自らとなって住します。
 この者だけが、私のに適います」と。

「それではペッサよ、なぜ君には、これら三者はに適わないのか?」と。
「尊者よ、自己への苦行者となり、自己しめる実践に従事する者、この者は欲し厭逆する自己しめ痛めつけます。
 これにより、この者は私のに適いません。
 また尊者よ、他者への苦行者となり、他者をしめる実践に従事する者、この者は欲し厭逆する他者をしめ痛めつけます。
 これにより、この者は私のに適いません。
 また尊者よ、自己への苦行者となり、自己しめる実践に従事し、そして他者への苦行者となり、他者をしめる実践に従事する者、この者は欲し厭逆する自己と他者をしめ痛めつけます。
 これにより、この者は私のに適いません。
 そして尊者よ、自己への苦行者ともならず、自己を苦しめる実践にも従事せず、他者への苦行者ともならず、他者を苦しめる実践にも従事しない者、
 彼は自己への苦行者でなく、他者への苦行者でなく、現法において飢渇なき者、鎮火された者、冷静となった者、体験する者となり、自らとなって住し、
 この者は欲し厭逆する自己と他者をしめず痛めつけません。
 これにより、この者は私のに適うのです。

 さて尊者よ、そろそろ我々は失礼いたします。
 我々には多くの用事、多くの所用がありますので」と。
「ではペッサよ、君がふさわしいと思う時に」と。
 すると象乗りの息子ペッサは、世尊の所説に歓喜随喜して、座から起き上がると世尊に礼拝し右回りの礼をして立ち去った。

Evaṃ me sutaṃ .
ekaṃ samayaṃ bhagavā campāyaṃ viharati gaggarāya pokkharaṇiyā tīre mahatā bhikkhusaṅghena saddhiṃ.
Atha kho pesso [peyo (ka.)] ca hatthārohaputto kandarako ca paribbājako yena bhagavā tenupasaṅkamiṃsu;
upasaṅkamitvā pesso hatthārohaputto bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi.
Kandarako pana paribbājako bhagavatā saddhiṃ sammodi.
Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ [sārāṇīyaṃ (sī. syā. kaṃ pī.)] vītisāretvā ekamantaṃ aṭṭhāsi.
Ekamantaṃ ṭhito kho kandarako paribbājako tuṇhībhūtaṃ tuṇhībhūtaṃ bhikkhusaṅghaṃ anuviloketvā bhagavantaṃ etadavoca .
‘‘acchariyaṃ, bho gotama, abbhutaṃ, bho gotama, yāvañcidaṃ bhotā gotamena sammā bhikkhusaṅgho paṭipādito!
Yepi te, bho gotama, ahesuṃ atītamaddhānaṃ arahanto sammāsambuddhā tepi bhagavanto etaparamaṃyeva sammā bhikkhusaṅghaṃ paṭipādesuṃ .
seyyathāpi etarahi bhotā gotamena sammā bhikkhusaṅgho paṭipādito.

Yepi te, bho gotama, bhavissanti anāgatamaddhānaṃ arahanto sammāsambuddhā tepi bhagavanto etaparamaṃyeva sammā bhikkhusaṅghaṃ paṭipādessanti .
seyyathāpi etarahi bhotā gotamena sammā bhikkhusaṅgho paṭipādito’’ti.

‘‘Evametaṃ, kandaraka, evametaṃ, kandaraka.
Yepi te, kandaraka, ahesuṃ atītamaddhānaṃ arahanto sammāsambuddhā tepi bhagavanto etaparamaṃyeva sammā bhikkhusaṅghaṃ paṭipādesuṃ .
seyyathāpi etarahi mayā sammā bhikkhusaṅgho paṭipādito.

Yepi te, kandaraka, bhavissanti anāgatamaddhānaṃ arahanto sammāsambuddhā tepi bhagavanto etaparamaṃyeva sammā bhikkhusaṅghaṃ paṭipādessanti .
seyyathāpi etarahi mayā sammā bhikkhusaṅgho paṭipādito.

‘‘Santi hi, kandaraka, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe arahanto khīṇāsavā vusitavanto katakaraṇīyā ohitabhārā anuppattasadatthā parikkhīṇabhavasaṃyojanā sammadaññā vimuttā.
Santi hi, kandaraka, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe sekkhā santatasīlā santatavuttino nipakā nipakavuttino;
te catūsu [nipakavuttino catūsu (sī.)] satipaṭṭhānesu suppatiṭṭhitacittā [supaṭṭhitacittā (sī. pī. ka.)] viharanti.
Katamesu catūsu?
Idha, kandaraka, bhikkhu kāye kāyānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ;
vedanāsu vedanānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ;
citte cittānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ;
dhammesu dhammānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassa’’nti.
Evaṃ vutte, pesso hatthārohaputto bhagavantaṃ etadavoca .
‘‘acchariyaṃ, bhante, abbhutaṃ, bhante!
Yāva supaññattā cime, bhante, bhagavatā cattāro satipaṭṭhānā sattānaṃ visuddhiyā sokaparidevānaṃ [sokapariddavānaṃ (sī. pī.)] samatikkamāya dukkhadomanassānaṃ atthaṅgamāya ñāyassa adhigamāya nibbānassa sacchikiriyāya.
Mayampi hi, bhante, gihī odātavasanā kālena kālaṃ imesu catūsu satipaṭṭhānesu suppatiṭṭhitacittā viharāma.
Idha mayaṃ, bhante, kāye kāyānupassino viharāma ātāpino sampajānā satimanto, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ;
vedanāsu vedanānupassino viharāma ātāpino sampajānā satimanto, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ;
citte cittānupassino viharāma ātāpino sampajānā satimanto, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ;
dhammesu dhammānupassino viharāma ātāpino sampajānā satimanto, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ.
Acchariyaṃ, bhante, abbhutaṃ, bhante!
Yāvañcidaṃ, bhante, bhagavā evaṃ manussagahane evaṃ manussakasaṭe evaṃ manussasāṭheyye vattamāne sattānaṃ hitāhitaṃ jānāti.
Gahanañhetaṃ, bhante, yadidaṃ manussā;
uttānakañhetaṃ, bhante, yadidaṃ pasavo.
Ahañhi, bhante, pahomi hatthidammaṃ sāretuṃ.

Yāvatakena antarena campaṃ gatāgataṃ karissati sabbāni tāni sāṭheyyāni kūṭeyyāni vaṅkeyyāni jimheyyāni pātukarissati.
Amhākaṃ pana, bhante, dāsāti vā pessāti vā kammakarāti vā aññathāva kāyena samudācaranti aññathāva vācāya aññathāva nesaṃ cittaṃ hoti.
Acchariyaṃ, bhante, abbhutaṃ, bhante!
Yāvañcidaṃ, bhante, bhagavā evaṃ manussagahane evaṃ manussakasaṭe evaṃ manussasāṭheyye vattamāne sattānaṃ hitāhitaṃ jānāti.
Gahanañhetaṃ, bhante, yadidaṃ manussā;
uttānakañhetaṃ, bhante, yadidaṃ pasavo’’ti.

‘‘Evametaṃ, pessa, evametaṃ, pessa.
Gahanañhetaṃ, pessa, yadidaṃ manussā;
uttānakañhetaṃ, pessa, yadidaṃ pasavo.
Cattārome, pessa, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ.
Katame cattāro?
Idha, pessa, ekacco puggalo attantapo hoti attaparitāpanānuyogamanuyutto;
idha pana, pessa, ekacco puggalo parantapo hoti paraparitāpanānuyogamanuyutto;
idha pana, pessa, ekacco puggalo attantapo ca hoti attaparitāpanānuyogamanuyutto, parantapo ca paraparitāpanānuyogamanuyutto;
idha pana, pessa, ekacco puggalo nevattantapo hoti nāttaparitāpanānuyogamanuyutto na parantapo na paraparitāpanānuyogamanuyutto.
So anattantapo aparantapo diṭṭheva dhamme nicchāto nibbuto sītībhūto [sītibhūto (sī. pī. ka.)] sukhappaṭisaṃvedī brahmabhūtena attanā viharati.
Imesaṃ, pessa, catunnaṃ puggalānaṃ katamo te puggalo cittaṃ ārādhetī’’ti?

‘‘Yvāyaṃ, bhante, puggalo attantapo attaparitāpanānuyogamanuyutto, ayaṃ me puggalo cittaṃ nārādheti.
Yopāyaṃ, bhante, puggalo parantapo paraparitāpanānuyogamanuyutto, ayampi me puggalo cittaṃ nārādheti.
Yopāyaṃ, bhante, puggalo attantapo ca attaparitāpanānuyogamanuyutto parantapo ca paraparitāpanānuyogamanuyutto, ayampi me puggalo cittaṃ nārādheti.
Yo ca kho ayaṃ, bhante, puggalo nevattantapo nāttaparitāpanānuyogamanuyutto na parantapo na paraparitāpanānuyogamanuyutto, so anattantapo aparantapo diṭṭheva dhamme nicchāto nibbuto sītībhūto sukhappaṭisaṃvedī brahmabhūtena attanā viharati .
ayameva [ayaṃ (sī. syā. kaṃ. pī.)] me puggalo cittaṃ ārādhetī’’ti.

‘‘Kasmā pana te, pessa, ime tayo puggalā cittaṃ nārādhentī’’ti?

‘‘Yvāyaṃ, bhante, puggalo attantapo attaparitāpanānuyogamanuyutto so attānaṃ sukhakāmaṃ dukkhapaṭikkūlaṃ ātāpeti paritāpeti .
iminā me ayaṃ puggalo cittaṃ nārādheti.
Yopāyaṃ, bhante, puggalo parantapo paraparitāpanānuyogamanuyutto so paraṃ sukhakāmaṃ dukkhapaṭikkūlaṃ ātāpeti paritāpeti .
iminā me ayaṃ puggalo cittaṃ nārādheti.
Yopāyaṃ, bhante, puggalo attantapo ca attaparitāpanānuyogamanuyutto parantapo ca paraparitāpanānuyogamanuyutto so attānañca parañca sukhakāmaṃ dukkhapaṭikkūlaṃ [sukhakāme dukkhapaṭikkūle (sī. pī.)] ātāpeti paritāpeti .
iminā me ayaṃ puggalo cittaṃ nārādheti.
Yo ca kho ayaṃ, bhante, puggalo nevattantapo nāttaparitāpanānuyogamanuyutto na parantapo na paraparitāpanānuyogamanuyutto
so anattantapo aparantapo diṭṭheva dhamme nicchāto nibbuto sītībhūto sukhappaṭisaṃvedī brahmabhūtena attanā [viharati. iminā (sī. syā. kaṃ. pī.)] viharati;
so attānañca parañca sukhakāmaṃ dukkhapaṭikkūlaṃ neva ātāpeti na paritāpeti .
iminā [viharati. iminā (sī. syā. kaṃ. pī.)] me ayaṃ puggalo cittaṃ ārādheti.
Handa, ca dāni mayaṃ, bhante, gacchāma;
bahukiccā mayaṃ bahukaraṇīyā’’ti.
‘‘Yassadāni tvaṃ, pessa, kālaṃ maññasī’’ti.
Atha kho pesso hatthārohaputto bhagavato bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā uṭṭhāyāsanā bhagavantaṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā pakkāmi.

1)
現在でもタイなどの仏教国では在家者が白衣を着て、一時的にお寺で修行することが行われています。