ユーザ用ツール

サイト用ツール


sn35.88

sn35.88『富楼那経』Puṇṇasuttaṃ

Atha [sāvatthinidānaṃ. atha (?) ma. ni. 3.395 passitabbaṃ] kho āyasmā puṇṇo yena bhagavā tenupasaṅkami;  さてプンナ尊者は世尊のもとに近づいた。
upasaṅkamitvā…pe…  近づくと …中略… 
ekamantaṃ nisinno kho āyasmā puṇṇo bhagavantaṃ etadavoca –  一隅に座ったプンナ尊者は、世尊にこう言った。 
‘‘sādhu me, bhante, bhagavā saṃkhittena dhammaṃ desetu, yamahaṃ bhagavato dhammaṃ sutvā eko vūpakaṭṭho appamatto ātāpī pahitatto vihareyya’’nti.「どうか尊者よ、世尊は私に簡略を示して下さい。私が世尊のそのを聞いてひとり引き離れ不放逸に熱心に自ら勤め住せるように」と。
‘‘Santi kho, puṇṇa, cakkhuviññeyyā rūpā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā. 「プンナよ、識られる、望ましい、所愛の、好ましい、愛しい、を近寄せ、魅了する諸色があります。 
Tañce bhikkhu abhinandati abhivadati ajjhosāya tiṭṭhati.  もし比丘がそれを歓喜し歓迎し固執しとどまるなら、 
Tassa taṃ abhinandato abhivadato ajjhosāya tiṭṭhato uppajjati nandī.  それに歓喜し歓迎し固執しとどまる彼には喜び生じます。 
‘Nandisamudayā dukkhasamudayo, puṇṇā’ti vadāmi…pe…  プンナよ、喜び集起ゆえに集起があると、私は説きます。 …中略… 
santi kho, puṇṇa, jivhāviññeyyā rasā…pe…  プンナよ、識られる、 … 諸味があります。 …中略… 
santi kho, puṇṇa, manoviññeyyā dhammā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā.  プンナよ、識られる、望ましい、所愛の、好ましい、愛しい、を近寄せ、魅了する諸法があります。 
Tañce bhikkhu abhinandati abhivadati ajjhosāya tiṭṭhati.  もし比丘がそれを歓喜し歓迎し固執しとどまるなら、 
Tassa taṃ abhinandato abhivadato ajjhosāya tiṭṭhato uppajjati nandī.  それに歓喜し歓迎し固執しとどまる彼には喜び生じます。 
‘Nandisamudayā dukkhasamudayo, puṇṇā’ti vadāmi. プンナよ、喜び集起ゆえに集起があると、私は説きます。 …中略…
‘‘Santi kho, puṇṇa, cakkhuviññeyyā rūpā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā. 「プンナよ、識られる、望ましい、所愛の、好ましい、愛しい、を近寄せ、魅了する諸色があります。 
Tañce bhikkhu nābhinandati nābhivadati nājjhosāya tiṭṭhati, tassa taṃ anabhinandato anabhivadato anajjhosāya tiṭṭhato nirujjhati nandī.  もし比丘がそれに歓喜せず歓迎せず固執せずとどまるなら、それを歓喜せず歓迎せず固執せずとどまる彼には、喜びします。 
‘Nandinirodhā dukkhanirodho, puṇṇā’ti vadāmi…pe…  プンナよ、喜びゆえにがあると、私は説きます。 …中略… 
santi kho, puṇṇa, manoviññeyyā dhammā iṭṭhā kantā manāpā piyarūpā kāmūpasaṃhitā rajanīyā.  プンナよ、識られる、望ましい、所愛の、好ましい、愛しい、を近寄せ、魅了する諸法があります。 
Tañce bhikkhu nābhinandati nābhivadati nājjhosāya tiṭṭhati, tassa taṃ anabhinandato anabhivadato anajjhosāya tiṭṭhato nirujjhati nandī.  もし比丘がそれに歓喜せず歓迎せず固執せずとどまるなら、それを歓喜せず歓迎せず固執せずとどまる彼には、喜びします。 
‘Nandinirodhā dukkhanirodho, puṇṇā’ti vadāmi. プンナよ、喜びゆえにがあると、私は説きます。
‘‘Iminā tvaṃ [iminā ca tvaṃ], puṇṇa, mayā saṃkhittena ovādena ovadito katamasmiṃ [katarasmiṃ (ma. ni. 3.395)] janapade viharissasī’’ti?  プンナよ、この私の簡略な訓誡によって諭された君はどの国に住するのですか?」と。 
‘‘Atthi, bhante, sunāparanto nāma janapado, tatthāhaṃ viharissāmī’’ti.「尊者よ、スナーパランタという国があります。そこに私は住します」と。
‘‘Caṇḍā kho, puṇṇa, sunāparantakā manussā; 「プンナよ、スナーパランタの人々は凶暴です。 
pharusā kho, puṇṇa, sunāparantakā manussā.  プンナよ、スナーパランタの人々は粗悪です。 
Sace taṃ, puṇṇa, sunāparantakā manussā akkosissanti paribhāsissanti, tatra te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti? プンナよ、もしスナーパランタの人々が君をののしり悪口を言うなら、そのときプンナよ、君の(思い)はどうなりますか?」と。
‘‘Sace maṃ, bhante, sunāparantakā manussā akkosissanti paribhāsissanti, tatra me evaṃ bhavissati – 「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私をののしり悪口を言うなら、そのとき私にはこのような(思い)があるでしょう。 
‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me [maṃ (sabbattha)] nayime pāṇinā pahāraṃ dentī’ti. 『ああ、このスナーパランタの人々は幸運だ、ああ、このスナーパランタの人々はじつに幸運だ。彼らが私に手で打撃を与えないことは』と。 
Evamettha [evammettha (?)], bhagavā, bhavissati;  世尊よ、その場合このような(思い)があるでしょう。 
evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. 善逝よ、その場合このような(思い)があるでしょう」と。
‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā pāṇinā pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?「しかしプンナよ、もしスナーパランタの人々が君へ手で打撃を与えるなら、そのときプンナよ、君の(思い)はどうなりますか?」と。
‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā pāṇinā pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati – 「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私へ手で打撃を与えるなら、そのとき私にはこのような(思い)があるでしょう。 
‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me [evammettha (?)] nayime leḍḍunā pahāraṃ dentī’ti. 『ああ、このスナーパランタの人々は幸運だ、ああ、このスナーパランタの人々はじつに幸運だ。彼らが私に土塊で打撃を与えないことは』と。 
Evamettha, bhagavā, bhavissati;  世尊よ、その場合このような(思い)があるでしょう。 
evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. 善逝よ、その場合このような(思い)があるでしょう」と。
‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā leḍḍunā pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?「しかしプンナよ、もしスナーパランタの人々が君へ土塊で打撃を与えるなら、そのときプンナよ、君の(思い)はどうなりますか?」と。
‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā leḍḍunā pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati – 「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私へ土塊で打撃を与えるなら、そのとき私にはこのような(思い)があるでしょう。 
‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime daṇḍena pahāraṃ dentī’ti. 『ああ、このスナーパランタの人々は幸運だ、ああ、このスナーパランタの人々はじつに幸運だ。彼らが私に棒で打撃を与えないことは』と。 
Evamettha, bhagavā, bhavissati;  世尊よ、その場合このような(思い)があるでしょう。 
evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. 善逝よ、その場合このような(思い)があるでしょう」と。
‘‘Sace pana puṇṇa, sunāparantakā manussā daṇḍena pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?「しかしプンナよ、もしスナーパランタの人々が君へ棒で打撃を与えるなら、そのときプンナよ、君の(思い)はどうなりますか?」と。
‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā daṇḍena pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati – 「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私へ棒で打撃を与えるなら、そのとき私にはこのような(思い)があるでしょう。 
‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime satthena pahāraṃ dentī’ti. 『ああ、このスナーパランタの人々は幸運だ、ああ、このスナーパランタの人々はじつに幸運だ。彼らが私に刀で打撃を与えないことは』と。 
Evamettha, bhagavā, bhavissati;  世尊よ、その場合このような(思い)があるでしょう。 
evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. 善逝よ、その場合このような(思い)があるでしょう」と。
‘‘Sace pana te, puṇṇa, sunāparantakā manussā satthena pahāraṃ dassanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?「しかしプンナよ、もしスナーパランタの人々が君へ刀で打撃を与えるなら、そのときプンナよ、君の(思い)はどうなりますか?」と。
‘‘Sace me, bhante, sunāparantakā manussā satthena pahāraṃ dassanti, tatra me evaṃ bhavissati – 「尊者よ、もしスナーパランタの人々が私へ刀で打撃を与えるなら、そのとき私にはこのような(思い)があるでしょう。 
‘bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ maṃ nayime tiṇhena satthena jīvitā voropentī’ti. 『ああ、このスナーパランタの人々は幸運だ、ああ、このスナーパランタの人々はじつに幸運だ。彼らが鋭い刀で私からを奪わないことは』と。 
Evamettha, bhagavā, bhavissati;  世尊よ、その場合このような(思い)があるでしょう。 
evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. 善逝よ、その場合このような(思い)があるでしょう」と。
‘‘Sace pana taṃ, puṇṇa, sunāparantakā manussā tiṇhena satthena jīvitā voropessanti, tatra pana te, puṇṇa, kinti bhavissatī’’ti?「しかしプンナよ、もしスナーパランタの人々が鋭い刀で君からを奪うなら、そのときプンナよ、君の(思い)はどうなりますか?」と。
‘‘Sace maṃ, bhante, sunāparantakā manussā tiṇhena satthena jīvitā voropessanti, tatra me evaṃ bhavissati – 「尊者よ、もしスナーパランタの人々が鋭い刀で私からを奪うなら、そのとき私にはこのような(思い)があるでしょう。 
‘santi kho tassa bhagavato sāvakā kāyena ca jīvitena ca aṭṭīyamānā harāyamānā jigucchamānā satthahārakaṃ pariyesanti, taṃ me idaṃ apariyiṭṭhaññeva satthahārakaṃ laddha’nti. 『かの世尊の弟子には、身体によって苦悶し、恥じ、嫌悪しながら、刀を携える者を探し求める者たちがいる。しかし私は探し求めずに、この刀を携える者を得た』と。 
Evamettha, bhagavā, bhavissati;  世尊よ、その場合このような(思い)があるでしょう。 
evamettha, sugata, bhavissatī’’ti. 善逝よ、その場合このような(思い)があるでしょう」と。
‘‘Sādhu sādhu, puṇṇa! 善きかな善きかな。プンナよ。 
Sakkhissasi kho tvaṃ, puṇṇa, iminā damūpasamena samannāgato sunāparantasmiṃ janapade vatthuṃ.  プンナよ、この調御静寂を備えた君はスナーパランタ国で暮らすことができるでしょう。 
Yassa dāni tvaṃ, puṇṇa, kālaṃ maññasī’’ti. さあプンナよ、君が適時と思うときに(行きなさい)」と。
Atha kho āyasmā puṇṇo bhagavato vacanaṃ abhinanditvā anumoditvā uṭṭhāyāsanā bhagavantaṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā senāsanaṃ saṃsāmetvā pattacīvaramādāya yena sunāparanto janapado tena cārikaṃ pakkāmi.  するとプンナ尊者は世尊の言葉歓喜随喜して、座から起き上がり世尊に礼拝し右回りの礼をして、坐臥処をたたみ鉢と衣を持ってスナーパランタ国へ遊行に出発した。 
Anupubbena cārikaṃ caramāno yena sunāparanto janapado tadavasari.  彼は順次に遊行しつつ、スナーパランタ国に行き着いた。 
Tatra sudaṃ āyasmā puṇṇo sunāparantasmiṃ janapade viharati.  そこでプンナ尊者はスナーパランタ国に住した。 
Atha kho āyasmā puṇṇo tenevantaravassena pañcamattāni upāsakasatāni paṭivedesi [paṭipādesi (sī. pī.), paṭidesesi (syā. kaṃ.)].  さてプンナ尊者は、その雨安居のうちに五百人の優婆塞向道させ、 
Tenevantaravassena pañcamattāni upāsikāsatāni paṭivedesi.  その雨安居のうちに五百人の優婆夷向道させ、 
Tenevantaravassena tisso vijjā sacchākāsi.  その雨安居のうちに三明実証し、 
Tenevantaravassena parinibbāyi. その雨安居のうちに般涅槃した。
Atha kho sambahulā bhikkhū yena bhagavā tenupasaṅkamiṃsu…pe…  さて多数の比丘が世尊のもとに近づいた。 …中略… 
ekamantaṃ nisinnā kho te bhikkhū bhagavantaṃ etadavocuṃ –  一隅に座ったその比丘たちは、世尊にこう言った。 
‘‘yo so, bhante, puṇṇo nāma kulaputto bhagavatā saṃkhittena ovādena ovadito, so kālaṅkato. 「尊者よ、世尊の簡略な訓誡によって諭された、かのプンナという良家の子息。彼は最期を迎えました。 
Tassa kā gati ko abhisamparāyo’’ti? 彼の行き先はどこで、いかなる次生ですか?」と。
‘‘Paṇḍito, bhikkhave, puṇṇo kulaputto [kulaputto ahosi (sabbattha)], paccapādi [saccavādī (syā. kaṃ. ka.)] dhammassānudhammaṃ, na ca maṃ dhammādhikaraṇaṃ vihesesi [viheṭhesi (sī. syā. kaṃ.)]. 「比丘たちよ、賢者である良家の子息プンナは、法の随法行道し、の事案で私を困らせませんでした。 
Parinibbuto, bhikkhave, puṇṇo kulaputto’’ti.  比丘たちよ、良家の子息プンナは般涅槃しました」と。 
sn35.88.txt · 最終更新: by h1roemon