ユーザ用ツール

サイト用ツール


sn47.10

sn47.10『比丘尼住房経』Bhikkhunupassayasuttaṃ

Atha kho āyasmā ānando pubbaṇhasamayaṃ nivāsetvā pattacīvaramādāya yena aññataro bhikkhunupassayo tenupasaṅkami; さてアーナンダ尊者は、午前に着衣して、鉢と衣を持って、ある比丘尼の住房に近づいた。
upasaṅkamitvā paññatte āsane nisīdi. 近づくと用意された座処に座られた。
Atha kho sambahulā bhikkhuniyo yenāyasmā ānando tenupasaṅkamiṃsu; すると多数の比丘尼はアーナンダ尊者のもとに近づいた。
upasaṅkamitvā āyasmantaṃ ānandaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. 近づくとアーナンダ尊者に礼拝して一隅に座った。
Ekamantaṃ nisinnā kho tā bhikkhuniyo āyasmantaṃ ānandaṃ etadavocuṃ . 一隅に座ったその比丘尼たちは、アーナンダ尊者にこう言った。
‘‘Idha, bhante ānanda, sambahulā bhikkhuniyo catūsu satipaṭṭhānesu suppatiṭṭhitacittā [supaṭṭhitacittā (sī. pī. ka.)] viharantiyo uḷāraṃ pubbenāparaṃ visesaṃ sañjānantī’’ti [sampajānantīti (ka.)].「尊者アーナンダよ、ここに四念処をよく確立して住する多くの比丘尼たちは、以前に比べて後に、大いなる卓越知覚します」と。
‘‘Evametaṃ, bhaginiyo, evametaṃ, bhaginiyo!「姉妹よ、これはその通りです。姉妹よ、これはその通りです。
Yo hi koci, bhaginiyo, bhikkhu vā bhikkhunī vā catūsu satipaṭṭhānesu suppatiṭṭhitacitto viharati, tassetaṃ pāṭikaṅkhaṃ . 姉妹よ、比丘や比丘尼の誰であれ、四念処をよく確立して住する者には、これが予期されます ——
‘uḷāraṃ pubbenāparaṃ visesaṃ sañjānissatī’’’ti.『以前に比べて後に、大いなる卓越知覚するであろう』」と。
Atha kho āyasmā ānando tā bhikkhuniyo dhammiyā kathāya sandassetvā samādapetvā samuttejetvā sampahaṃsetvā uṭṭhāyāsanā pakkāmi. さてアーナンダ尊者はその比丘尼たちに法話により教示し受持させ鼓舞し欣喜させると、座から起き上がると立ち去った。
Atha kho āyasmā ānando sāvatthiyaṃ piṇḍāya caritvā pacchābhattaṃ piṇḍapātapaṭikkanto yena bhagavā tenupasaṅkamiṃ; さてアーナンダ尊者は、サーヴァッティーへ托鉢に行って、食後に鉢食から退いて世尊のもとに近づいた。
upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdiṃ. 近づくと世尊に礼拝して一隅に座りました。
Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca . 一隅に座ったアーナンダ尊者は、世尊にこう言った。
‘‘Idhāhaṃ, bhante, pubbaṇhasamayaṃ nivāsetvā pattacīvaramādāya yena aññataro bhikkhunupassayo tenupasaṅkamiṃ;「尊者よ、ここに私は午前に着衣して、鉢と衣を持って、ある比丘尼の住房に近づきました。
upasaṅkamitvā paññatte āsane nisīdiṃ. 近づくと用意された座処に座りました。
Atha kho, bhante, sambahulā bhikkhuniyo yenāhaṃ tenupasaṅkamiṃsu; すると尊者よ、多数の比丘尼たちが私に近づいてきました。
upasaṅkamitvā maṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. 近づくと私に礼拝して一隅に座りました。
Ekamantaṃ nisinnā kho, bhante, tā bhikkhuniyo maṃ etadavocuṃ . 尊者よ、一隅に座ったその比丘尼たちは私にこう言いました。
‘idha, bhante ānanda, sambahulā bhikkhuniyo catūsu satipaṭṭhānesu suppatiṭṭhitacittā viharantiyo uḷāraṃ pubbenāparaṃ visesaṃ sañjānantī’ti.『尊者アーナンダよ、ここに四念処をよく確立して住する多くの比丘尼たちは、以前に比べて後に、大いなる卓越知覚します』と。
Evaṃ vuttāhaṃ, bhante, tā bhikkhuniyo etadavocaṃ . 尊者よ、このように言われた私は、その比丘尼たちにこう言いました。
‘evametaṃ, bhaginiyo, evametaṃ, bhaginiyo!「姉妹よ、これはその通りです。姉妹よ、これはその通りです。
Yo hi koci, bhaginiyo, bhikkhu vā bhikkhunī vā catūsu satipaṭṭhānesu suppatiṭṭhitacitto viharati, tassetaṃ pāṭikaṅkhaṃ . 姉妹よ、比丘や比丘尼の誰であれ、四念処をよく確立して住する者には、これが予期されます ——
uḷāraṃ pubbenāparaṃ visesaṃ sañjānissatī’’’ti.『以前に比べて後に、大いなる卓越知覚するであろう』」と。
‘‘Evametaṃ, ānanda, evametaṃ, ānanda!「アーナンダよ、その通りです。アーナンダよ、その通りです。
Yo hi koci, ānanda, bhikkhu vā bhikkhunī vā catūsu satipaṭṭhānesu suppatiṭṭhitacitto viharati, tassetaṃ pāṭikaṅkhaṃ . アーナンダよ、比丘や比丘尼の誰であれ、四念処をよく確立して住する者には、これが予期されます ——
‘uḷāraṃ pubbenāparaṃ visesaṃ sañjānissati’’’ [sañjānissatīti (bahūsu)].『以前に比べて後に、大いなる卓越知覚するであろう』と。
‘‘Katamesu catūsu? 四とは何か?
Idhānanda, bhikkhu kāye kāyānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ. アーナンダよ、ここに比丘は、において随観し熱意と正知念ある者として住します。世間における羨望調伏しつつ。
Tassa kāye kāyānupassino viharato kāyārammaṇo vā uppajjati kāyasmiṃ pariḷāho, cetaso vā līnattaṃ, bahiddhā vā cittaṃ vikkhipati. 彼がにおいて随観しつつ住するとき、所縁とする熱悩生じるか、あるいは沈滞するか、あるいは外に散乱します。
Tenānanda [tenahānanda (sī.)], bhikkhunā kismiñcideva pasādanīye nimitte cittaṃ paṇidahitabbaṃ. そのときは、アーナンダよ、比丘は何か浄信をおこすような特相に、定置するべきです。
Tassa kismiñcideva pasādanīye nimitte cittaṃ paṇidahato pāmojjaṃ jāyati. 何か浄信をおこすような特相に彼が定置するとき、が生まれます。
Pamuditassa pīti jāyati. ぶ者には喜悦が生まれ、
Pītimanassa kāyo passambhati. 喜悦ある者の軽安になり、
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati [vediyati (sī.)]. 軽安になった感受し
Sukhino cittaṃ samādhiyati. ある者の定まります。
So iti paṭisañcikkhati . 彼は、かく熟慮します、
‘yassa khvāhaṃ atthāya cittaṃ paṇidahiṃ, so me attho abhinipphanno.『私がそのために定置した、その目的は、私によって実現された。
Handa, dāni paṭisaṃharāmī’ti. さあ、いまや(特相を)引き戻そう』と。
So paṭisaṃharati ceva na ca vitakketi na ca vicāreti. 彼は引き戻し、尋思伺巡もしません。
‘Avitakkomhi avicāro, ajjhattaṃ satimā sukhamasmī’ti pajānāti’’.『私はなくなく、内に念ある者として、である』と了知します。1)
‘‘Puna caparaṃ, ānanda, bhikkhu vedanāsu…pe… さらにまたアーナンダよ、比丘は、諸受において …中略…
citte…pe… において …中略…
dhammesu dhammānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassaṃ. 諸法において随観し熱意と正知念ある者として住します。世間における羨望調伏しつつ。
Tassa dhammesu dhammānupassino viharato dhammārammaṇo vā uppajjati kāyasmiṃ pariḷāho, cetaso vā līnattaṃ, bahiddhā vā cittaṃ vikkhipati. 彼が諸法において随観しつつ住するとき、所縁とする熱悩生じるか、あるいは沈滞するか、あるいは外に散乱します。
Tenānanda, bhikkhunā kismiñcideva pasādanīye nimitte cittaṃ paṇidahitabbaṃ. そのときは、アーナンダよ、比丘は何か浄信をおこすような特相に、定置するべきです。
Tassa kismiñcideva pasādanīye nimitte cittaṃ paṇidahato pāmojjaṃ jāyati. 何か浄信をおこすような特相に彼が定置するとき、が生まれます。
Pamuditassa pīti jāyati. ぶ者には喜悦が生まれ、
Pītimanassa kāyo passambhati. 喜悦ある者の軽安になり、
Passaddhakāyo sukhaṃ vedayati. 軽安になった感受し
Sukhino cittaṃ samādhiyati. ある者の定まります。
So iti paṭisañcikkhati . 彼は、かく熟慮します、
‘yassa khvāhaṃ atthāya cittaṃ paṇidahiṃ, so me attho abhinipphanno.『私がそのために定置した、その目的は、私によって実現された。
Handa, dāni paṭisaṃharāmī’ti. さあ、いまや(特相を)引き戻そう』と。
So paṭisaṃharati ceva na ca vitakketi na ca vicāreti. 彼は引き戻し、尋思伺巡もしません。
‘Avitakkomhi avicāro, ajjhattaṃ satimā sukhamasmī’ti pajānāti.『私はなくなく、内に念ある者として、である』と了知します。
Evaṃ kho, ānanda, paṇidhāya bhāvanā hoti. アーナンダよ、『定置しての修養』はこのようです。
‘‘Kathañcānanda, appaṇidhāya bhāvanā hoti? ではアーナンダよ、『定置せずの修養』はどのようでしょうか?
Bahiddhā, ānanda, bhikkhu cittaṃ appaṇidhāya ‘appaṇihitaṃ me bahiddhā citta’nti pajānāti. アーナンダよ、比丘は外に定置せず、『私の外に定置されていない』と了知します。
Atha pacchāpure ‘asaṃkhittaṃ vimuttaṃ appaṇihita’nti pajānāti. そして『前にも後にも、縮まらず、解脱し、定置されていない』と了知します。
Atha ca pana ‘kāye kāyānupassī viharāmi ātāpī sampajāno satimā sukhamasmī’ti pajānāti. そしてまた、『において随観しつつ住し、熱意ある正知者念ある者として、である』と了知します。
Bahiddhā, ānanda, bhikkhu cittaṃ appaṇidhāya ‘appaṇihitaṃ me bahiddhā citta’nti pajānāti. アーナンダよ、比丘は外に定置せず、『私の外に定置されていない』と了知します。
Atha pacchāpure ‘asaṃkhittaṃ vimuttaṃ appaṇihita’nti pajānāti. そして『前にも後にも、縮まらず、解脱し、定置されていない』と了知します。
Atha ca pana ‘vedanāsu vedanānupassī viharāmi ātāpī sampajāno satimā sukhamasmī’ti pajānāti. そしてまた、『諸受において随観しつつ住し、熱意ある正知者念ある者として、である』と了知します。
Bahiddhā, ānanda, bhikkhu cittaṃ appaṇidhāya ‘appaṇihitaṃ me bahiddhā citta’nti pajānāti. アーナンダよ、比丘は外に定置せず、『私の外に定置されていない』と了知します。
Atha pacchāpure ‘asaṃkhittaṃ vimuttaṃ appaṇihita’nti pajānāti. そして『前にも後にも、縮まらず、解脱し、定置されていない』と了知します。
Atha ca pana ‘citte cittānupassī viharāmi ātāpī sampajāno satimā sukhamasmī’ti pajānāti. そしてまた、『において随観しつつ住し、熱意ある正知者念ある者として、である』と了知します。
Bahiddhā, ānanda, bhikkhu cittaṃ appaṇidhāya ‘appaṇihitaṃ me bahiddhā citta’nti pajānāti. アーナンダよ、比丘は外に定置せず、『私の外に定置されていない』と了知します。
Atha pacchāpure ‘asaṃkhittaṃ vimuttaṃ appaṇihita’nti pajānāti. そして『前にも後にも、縮まらず、解脱し、定置されていない』と了知します。
Atha ca pana ‘dhammesu dhammānupassī viharāmi ātāpī sampajāno satimā sukhamasmī’ti pajānāti. そしてまた、『諸法において随観しつつ住し、熱意ある正知者念ある者として、である』と了知します。
Evaṃ kho, ānanda, appaṇidhāya bhāvanā hoti. アーナンダよ、『定置せずの修養』はこのようです。
‘‘Iti kho, ānanda, desitā mayā paṇidhāya bhāvanā, desitā appaṇidhāya bhāvanā. かくしてアーナンダよ、私は定置しての修養を説き、定置せずの修養を説きました。
Yaṃ, ānanda, satthārā karaṇīyaṃ sāvakānaṃ hitesinā anukampakena anukampaṃ upādāya, kataṃ vo taṃ mayā. アーナンダよ、弟子たちへ恩恵を求める、憐れみある師によってなされるべきこと、それを私は憐れみをもって君たちになしました。
Etāni, ānanda, rukkhamūlāni, etāni suññāgārāni! アーナンダよ、これらの木の根元、これらのき家があります。
Jhāyathānanda, mā pamādattha; アーナンダよ、をなしなさい。放逸となるなかれ。
mā pacchā vippaṭisārino ahuvattha! 後に悔やむ者となるなかれ。
Ayaṃ vo amhākaṃ anusāsanī’’ti. これが君たちへの私の指導です」と。
Idamavoca bhagavā. 世尊はこう言われた。
Attamano āyasmā ānando bhagavato bhāsitaṃ abhinandīti. 意に適ったアーナンダ尊者は、世尊の所説に歓喜したという。
sn47.10.txt · 最終更新: by h1roemon