| Atha kho āyasmā mālukyaputto [māluṅkyaputto (sī.)] yena bhagavā tenupasaṅkami…pe… | さてマールキャプッタ尊者は世尊のもとに近づいた。 …中略… |
| ekamantaṃ nisinno kho āyasmā mālukyaputto bhagavantaṃ etadavoca . | 一隅に座ったマールキャプッタ尊者は、世尊にこう言った。 |
| ‘‘sādhu me, bhante, bhagavā saṃkhittena dhammaṃ desetu, yamahaṃ bhagavato dhammaṃ sutvā eko vūpakaṭṭho appamatto ātāpī pahitatto vihareyya’’nti. | 「どうか尊者よ、世尊は私に簡略な法を示して下さい。私が世尊のその法を聞いてひとり引き離れ、不放逸に熱心に自ら勤め住せるように」と。 |
| ‘‘Ettha dāni, mālukyaputta, kiṃ dahare bhikkhū vakkhāma! | 「さてここで、マールキャプッタよ、私は若い比丘たちに何と言うべきだろうか? |
| Yatra hi nāma tvaṃ, bhikkhu, jiṇṇo vuddho mahallako addhagato vayoanuppatto saṃkhittena ovādaṃ yācasī’’ti. | 比丘よ、じつに老いた、年長の、老人の、高齢の、老衰期に達したあなたが簡略な訓誡を乞うというならば」と。 |
| ‘‘Kiñcāpāhaṃ, bhante, jiṇṇo vuddho mahallako addhagato vayoanuppatto. | 「尊者よ、たとえいかに私が老いて、年長の、老人の、高齢の、老衰期に達した者でも、 |
| Desetu me, bhante, bhagavā saṃkhittena dhammaṃ, desetu sugato saṃkhittena dhammaṃ, appeva nāmāhaṃ bhagavato bhāsitassa atthaṃ ājāneyyaṃ. | 尊者よ、世尊は私に簡略な法を示して下さい。善逝は簡略な法を示して下さい。おそらく私は世尊の所説の意味を理解できるでしょう。 |
| Appeva nāmāhaṃ bhagavato bhāsitassa dāyādo assa’’nti. | きっと私は世尊の所説の相続者となるでしょう」と。 |
| ‘‘Taṃ kiṃ maññasi, mālukyaputta, ye te cakkhuviññeyyā rūpā adiṭṭhā adiṭṭhapubbā, na ca passasi, na ca te hoti passeyyanti? | 「マールキャプッタよ、これをどう思いますか。見たことない、過去にも見たことない眼で識られるべき諸色があり、あなたはそれらを見ておらず、あなたに見られる予定は1)ありません。 |
| Atthi te tattha chando vā rāgo vā pemaṃ vā’’ti? | それらについてあなたの欲や貪や愛情はありますか?」と。2) |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Ye te sotaviññeyyā saddā assutā assutapubbā, na ca suṇāsi, na ca te hoti suṇeyyanti? | 「聞いたことない、過去にも聞いたことない耳で識られるべき諸声があり、あなたはそれらを聞いておらず、あなたに聞かれる予定はありません。 |
| Atthi te tattha chando vā rāgo vā pemaṃ vā’’ti? | それらについてあなたの欲や貪や愛情はありますか?」と。 |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Ye te ghānaviññeyyā gandhā aghāyitā aghāyitapubbā, na ca ghāyasi, na ca te hoti ghāyeyyanti? | 「嗅いだことない、過去にも嗅いだことない鼻で識られるべき諸香があり、あなたはそれらを嗅いでおらず、あなたに嗅がれる予定はありません。 |
| Atthi te tattha chando vā rāgo vā pemaṃ vā’’ti? | それらについてあなたの欲や貪や愛情はありますか?」と。 |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Ye te jivhāviññeyyā rasā asāyitā asāyitapubbā, na ca sāyasi, na ca te hoti sāyeyyanti? | 「味わったことない、過去にも味わったことない舌で識られるべき諸味があり、あなたはそれらを味わわず、あなたに味わわれる予定はありません。 |
| Atthi te tattha chando vā rāgo vā pemaṃ vā’’ti? | それらについてあなたの欲や貪や愛情はありますか?」と。 |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Ye te kāyaviññeyyā phoṭṭhabbā asamphuṭṭhā asamphuṭṭhapubbā, na ca phusasi, na ca te hoti phuseyyanti? | 「触れられたことない、過去にも触れられたことない身で識られるべき諸接触があり、あなたはそれらに触れず、あなたに触れられる予定はありません。 |
| Atthi te tattha chando vā rāgo vā pemaṃ vā’’ti? | それらについてあなたの欲や貪や愛情はありますか?」と。 |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Ye te manoviññeyyā dhammā aviññātā aviññātapubbā, na ca vijānāsi, na ca te hoti vijāneyyanti? | 「識られたことがない、過去にも識られたことがない意で識られるべき諸法があり、あなたはそれらを識らず、あなたに識られる予定はありません。 |
| Atthi te tattha chando vā rāgo vā pemaṃ vā’’ti? | それらについてあなたの欲や貪や愛情はありますか?」と。 |
| ‘‘No hetaṃ, bhante’’. | 「いいえ、尊者よ。」 |
| ‘‘Ettha ca te, mālukyaputta, diṭṭhasutamutaviññātabbesu dhammesu diṭṭhe diṭṭhamattaṃ bhavissati, sute sutamattaṃ bhavissati, mute mutamattaṃ bhavissati, viññāte viññātamattaṃ bhavissati. | 「そのときマールキャプッタよ、あなたにより見られ聞かれ(鼻舌身で)感知され識られるべき諸法について、見られたとき見られたままになり、聞かれたとき聞かれたままになり、(鼻舌身で)感知されたとき感知されたままになり、識られたとき識られたままになります。 |
| Yato kho te, mālukyaputta, diṭṭhasutamutaviññātabbesu dhammesu diṭṭhe diṭṭhamattaṃ bhavissati, sute sutamattaṃ bhavissati, mute mutamattaṃ bhavissati, viññāte viññātamattaṃ bhavissati; | マールキャプッタよ、あなたにより見られ聞かれ(鼻舌身で)感知され識られるべき諸法について、見られたときに見られたままになり、聞かれたときに聞かれたままになり、(鼻舌身で)感知されたときに感じたままになり、識られたときに識られたままになるならば、 |
| tato tvaṃ, mālukyaputta, na tena. | ゆえにマールキャプッタよ、あなたはそれによりません。 |
| Yato tvaṃ, mālukyaputta, na tena; | マールキャプッタよ、あなたがそれによらないならば、 |
| tato tvaṃ, mālukyaputta, na tattha. | ゆえにマールキャプッタよ、あなたはそのなかにいません。 |
| Yato tvaṃ, mālukyaputta, na tattha; | マールキャプッタよ、あなたがそのなかにいないならば、 |
| tato tvaṃ, mālukyaputta, nevidha, na huraṃ, na ubhayamantarena. | ゆえにマールキャプッタよ、あなたはこの世にも他の世にも両方の中間にもいません。 |
| Esevanto dukkhassā’’ti. | これこそ苦の終わりです」と。 |
| ‘‘Imassa khvāhaṃ, bhante, bhagavatā saṃkhittena bhāsitassa vitthārena atthaṃ ājānāmi . | 「尊者よ、私はこの世尊の簡略な所説の詳細な意味を理解しました。 |
| ‘‘Rūpaṃ disvā sati muṭṭhā, piyaṃ nimittaṃ manasi karoto; | 『色彩を見て愛しい特相を作意する者には 念は忘れられ |
| Sārattacitto vedeti, tañca ajjhosa [ajjhosāya (sī.)] tiṭṭhati. | 染着した心の者は感受し それに固執してとどまる |
| ‘‘Tassa vaḍḍhanti vedanā, anekā rūpasambhavā; | 彼には色彩から生成したさまざまな受が増し |
| Abhijjhā ca vihesā ca, cittamassūpahaññati; | 羨望と困りごとがおき 彼の心は損なわれる |
| Evaṃ ācinato dukkhaṃ, ārā nibbānamuccati. | このように苦を集積する者には 涅槃は遠い(と)言われる |
| ‘‘Saddaṃ sutvā sati muṭṭhā, piyaṃ nimittaṃ manasi karoto; | 声を聞いて愛しい特相を作意する者には 念は忘れられ |
| Sārattacitto vedeti, tañca ajjhosa tiṭṭhati. | 染着した心の者は感受し それに固執してとどまる |
| ‘‘Tassa vaḍḍhanti vedanā, anekā saddasambhavā; | 彼には声から生成したさまざまな受が増し |
| Abhijjhā ca vihesā ca, cittamassūpahaññati; | 羨望と困りごとがおき 彼の心は損なわれる |
| Evaṃ ācinato dukkhaṃ, ārā nibbānamuccati. | このように苦を集積する者には 涅槃は遠い(と)言われる |
| ‘‘Gandhaṃ ghatvā sati muṭṭhā, piyaṃ nimittaṃ manasi karoto; | 香を嗅いで愛しい特相を作意する者には 念は忘れられ |
| Sārattacitto vedeti, tañca ajjhosa tiṭṭhati. | 染着した心の者は感受し それに固執してとどまる |
| ‘‘Tassa vaḍḍhanti vedanā, anekā gandhasambhavā; | 彼には香から生成したさまざまな受が増し |
| Abhijjhā ca vihesā ca, cittamassūpahaññati; | 羨望と困りごとがおき 彼の心は損なわれる |
| Evaṃ ācinato dukkhaṃ, ārā nibbānamuccati. | このように苦を集積する者には 涅槃は遠い(と)言われる |
| ‘‘Rasaṃ bhotvā sati muṭṭhā, piyaṃ nimittaṃ manasi karoto; | 味を食べて愛しい特相を作意する者には 念は忘れられ |
| Sārattacitto vedeti, tañca ajjhosa tiṭṭhati. | 染着した心の者は感受し それに固執してとどまる |
| ‘‘Tassa vaḍḍhanti vedanā, anekā rasasambhavā; | 彼には味から生成したさまざまな受が増し |
| Abhijjhā ca vihesā ca, cittamassūpahaññati; | 羨望と困りごとがおき 彼の心は損なわれる |
| Evaṃ ācinato dukkhaṃ, ārā nibbānamuccati. | このように苦を集積する者には 涅槃は遠い(と)言われる |
| ‘‘Phassaṃ phussa sati muṭṭhā, piyaṃ nimittaṃ manasi karoto; | 触に触れて愛しい特相を作意する者には 念は忘れられ |
| Sārattacitto vedeti, tañca ajjhosa tiṭṭhati. | 染着した心の者は感受し それに固執してとどまる |
| ‘‘Tassa vaḍḍhanti vedanā, anekā phassasambhavā; | 彼には触から生成したさまざまな受が増し |
| Abhijjhā ca vihesā ca, cittamassūpahaññati; | 羨望と困りごとがおき 彼の心は損なわれる |
| Evaṃ ācinato dukkhaṃ, ārā nibbānamuccati. | このように苦を集積する者には 涅槃は遠い(と)言われる |
| ‘‘Dhammaṃ ñatvā sati muṭṭhā, piyaṃ nimittaṃ manasi karoto; | 法を知って愛しい特相を作意する者には 念は忘れられ |
| Sārattacitto vedeti, tañca ajjhosa tiṭṭhati. | 染着した心の者は感受し それに固執してとどまる |
| ‘‘Tassa vaḍḍhanti vedanā, anekā dhammasambhavā; | 彼には法から生成したさまざまな受が増し |
| Abhijjhā ca vihesā ca, cittamassūpahaññati; | 羨望と困りごとがおき 彼の心は損なわれる |
| Evaṃ ācinato dukkhaṃ, ārā nibbānamuccati. | このように苦を集積する者には 涅槃は遠い(と)言われる |
| ‘‘Na so rajjati rūpesu, rūpaṃ disvā paṭissato; | 彼は諸色に魅了されず 色を見て向念した |
| Virattacitto vedeti, tañca nājjhosa tiṭṭhati. | 離貪した心の者は感受し それに固執せずとどまる |
| ‘‘Yathāssa passato rūpaṃ, sevato cāpi vedanaṃ; | 彼が色を見て たとえ受に関わるとしても |
| Khīyati nopacīyati, evaṃ so caratī sato; | それが尽き、積まれないよう そのように彼は念じてなす |
| Evaṃ apacinato dukkhaṃ, santike nibbānamuccati. | このように苦を削減する者には 涅槃は近い(と)言われる |
| ‘‘Na so rajjati saddesu, saddaṃ sutvā paṭissato; | 彼は諸声に魅了されず 声を聞いて向念した |
| Virattacitto vedeti, tañca nājjhosa tiṭṭhati. | 離貪した心の者は感受し それに固執せずとどまる |
| ‘‘Yathāssa suṇato saddaṃ, sevato cāpi vedanaṃ; | 彼が声を聞き たとえ受に関わるとしても |
| Khīyati nopacīyati, evaṃ so caratī sato; | それが尽き、積まれないよう そのように彼は念じてなす |
| Evaṃ apacinato dukkhaṃ, santike nibbānamuccati. | このように苦を削減する者には 涅槃は近い(と)言われる |
| ‘‘Na so rajjati gandhesu, gandhaṃ ghatvā paṭissato; | 彼は諸香に魅了されず 香を嗅いで向念した |
| Virattacitto vedeti, tañca nājjhosa tiṭṭhati. | 離貪した心の者は感受し それに固執せずとどまる |
| ‘‘Yathāssa ghāyato gandhaṃ, sevato cāpi vedanaṃ; | 彼が香を嗅ぎ たとえ受に関わるとしても |
| Khīyati nopacīyati, evaṃ so caratī sato; | それが尽き、積まれないよう そのように彼は念じてなす |
| Evaṃ apacinato dukkhaṃ, santike nibbānamuccati. | このように苦を削減する者には 涅槃は近い(と)言われる |
| ‘‘Na so rajjati rasesu, rasaṃ bhotvā paṭissato; | 彼は諸味に魅了されず 味を享受して向念した |
| Virattacitto vedeti, tañca nājjhosa tiṭṭhati. | 離貪した心の者は感受し それに固執せずとどまる |
| ‘‘Yathāssa sāyato rasaṃ, sevato cāpi vedanaṃ; | 彼が味を味わい たとえ受に関わるとしても |
| Khīyati nopacīyati, evaṃ so caratī sato; | それが尽き、積まれないよう そのように彼は念じてなす |
| Evaṃ apacinato dukkhaṃ, santike nibbānamuccati. | このように苦を削減する者には 涅槃は近い(と)言われる |
| ‘‘Na so rajjati phassesu, phassaṃ phussa paṭissato; | 彼は諸触に魅了されず 触に触れて向念した |
| Virattacitto vedeti, tañca nājjhosa tiṭṭhati. | 離貪した心の者は感受し それに固執せずとどまる |
| ‘‘Yathāssa phusato phassaṃ, sevato cāpi vedanaṃ; | 彼が触に触れて たとえ受に関わるとしても |
| Khīyati nopacīyati, evaṃ so caratī sato; | それが尽き、積まれないよう そのように彼は念じてなす |
| Evaṃ apacinato dukkhaṃ, santike nibbānamuccati. | このように苦を削減する者には 涅槃は近い(と)言われる |
| ‘‘Na so rajjati dhammesu, dhammaṃ ñatvā paṭissato; | 彼は諸法に魅了されず 法を知って向念した |
| Virattacitto vedeti, tañca nājjhosa tiṭṭhati. | 離貪した心の者は感受し それに固執せずとどまる |
| ‘‘Yathāssa jānato dhammaṃ, sevato cāpi vedanaṃ; | 彼が法を知り たとえ受に関わるとしても |
| Khīyati nopacīyati, evaṃ so caratī sato; | それが尽き、積まれないよう そのように彼は念じてなす |
| Evaṃ apacinato dukkhaṃ, santike nibbānamuccatī’’ti. | このように苦を削減する者には 涅槃は近い(と)言われる』と。 |
| ‘‘Imassa khvāhaṃ, bhante, bhagavatā saṃkhittena bhāsitassa evaṃ vitthārena atthaṃ ājānāmī’’ti. | 尊者よ、私はこの世尊の簡略な所説の詳細な意味をこのように理解します」と。 |
| ‘‘Sādhu sādhu, mālukyaputta! | 「善きかな、善きかな。マールキャプッタよ。 |
| Sādhu kho tvaṃ, mālukyaputta, mayā saṃkhittena bhāsitassa vitthārena atthaṃ ājānāsi . | 善きかなマールキャプッタよ、あなたは私の簡略な所説の詳細な意味を理解しています。 |
| ‘‘Rūpaṃ disvā sati muṭṭhā, piyaṃ nimittaṃ manasi karoto; | 『色彩を見て愛しい特相を作意する者には 念は忘れられ |
| Sārattacitto vedeti, tañca ajjhosa tiṭṭhati. | 染着した心の者は感受し それに固執してとどまる |
| ‘‘Tassa vaḍḍhanti vedanā, anekā rūpasambhavā; | 彼には色彩から生成したさまざまな受が増し |
| Abhijjhā ca vihesā ca, cittamassūpahaññati; | 羨望と困りごとがおき 彼の心は損なわれる |
| Evaṃ ācinato dukkhaṃ, ārā nibbānamuccati.…pe…. | このように苦を集積する者には 涅槃は遠い(と)言われる。 …中略… |
| ‘‘Na so rajjati dhammesu, dhammaṃ ñatvā paṭissato; | 彼は諸法に魅了されず 法を知って向念した |
| Virattacitto vedeti, tañca nājjhosa tiṭṭhati. | 離貪した心の者は感受し それに固執せずとどまる |
| ‘‘Yathāssa vijānato dhammaṃ, sevato cāpi vedanaṃ; | 彼が法を識り たとえ受に関わるとしても |
| Khīyati nopacīyati, evaṃ so caratī sato; | それが尽き、積まれないよう そのように彼は念じてなす |
| Evaṃ apacinato dukkhaṃ, santike nibbānamuccatī’’ti. | このように苦を削減する者には 涅槃は近い(と)言われる』と。 |
| ‘‘Imassa kho, mālukyaputta, mayā saṃkhittena bhāsitassa evaṃ vitthārena attho daṭṭhabbo’’ti. | マールキャプッタよ、この私の簡略な所説は、詳細にはこのように意味が見られるべきです」と。 |
| Atha kho āyasmā mālukyaputto bhagavato bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā uṭṭhāyāsanā bhagavantaṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā pakkāmi. | するとマールキャプッタ尊者は世尊の所説に歓喜し随喜して、座から起き上がり世尊に礼拝し右回りの礼をして立ち去った。 |
| Atha kho āyasmā mālukyaputto eko vūpakaṭṭho appamatto ātāpī pahitatto viharanto nacirasseva . | そしてマールキャプッタ尊者は、ひとり引き離れて、不放逸に熱心に、自ら勤め住していたが、やがてついに、 |
| yassatthāya kulaputtā sammadeva agārasmā anagāriyaṃ pabbajanti tadanuttaraṃ brahmacariyapariyosānaṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja vihāsi. | 良家の子息たちがその正しい目的のため俗家から家無き者へと出家する、その無上の梵行の完了を現法で自ら証知して、実証して、具足して住した。 |
| ‘‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’’ti abbhaññāsi. | 「生は尽き、梵行は修められ、なすべきはなされた。二度とこの状態はない。」と証知した。 |
| Aññataro ca panāyasmā mālukyaputto arahataṃ ahosīti. | かくしてマールキャプッタ尊者は、阿羅漢のひとりとなったという。 |