| adhimuccati | adhimutta | adhimuttika | adhimokkha |
| 志向する | 志向した | 志向の | 志向 |
| 信解する | 信解した | 信解の | 信解 |
勝解する, 信解する, 心を向ける, 志向する
1. to be drawn to, feel attached to or inclined towards, to indulge in (c. Loc.) 2. to become settled, to make up one’s mind as to (with Loc.), to become clear about 3. to take courage, to have faith 4. of a spirit, to possess, to enter into a body, with Loc. of the body. A late idiom for the older anvāvisati.
adhi:向けて、上に、強大に + muccati(muñcatiの受動):自由となる、解放される、脱する
日本語の信解は”理解して信じる”といった意味ですが、パーリ語の原意は何かに対して心を向ける、解き放つといった意味のようです。よい意味でも、悪い意味でも使われます。
類語 adhippāya:志望、嗜好
🟦志向🟦
| ‘‘Bhagavatā kho, bhante, cattāro iddhipādā bhāvitā bahulīkatā yānīkatā vatthukatā anuṭṭhitā paricitā susamāraddhā. | 「尊者よ、世尊によって四神足が修養され、多修され、乗りこなされ、基礎とされ、遂行され、積み重ねられ、よく取り組まれている。 |
| Ākaṅkhamāno ca, bhante, bhagavā himavantaṃ pabbatarājaṃ suvaṇṇaṃ tveva adhimucceyya suvaṇṇañca panassā’’ti [suvaṇṇapabbatassāti (sī. syā. kaṃ.), suvaṇṇañca pabbatassāti (pī.)]. | そして尊者よ、世尊が望み『山々の王ヒマラヤを黄金に』と志向するならば、黄金になるだろう」と。 |
| ‘‘Dhātusova, bhikkhave, sattā saṃsandanti samenti. | 比丘たちよ、界ゆえに衆生は交わり集まります。 |
| Hīnādhimuttikā hīnādhimuttikehi saddhiṃ saṃsandanti samenti; | 劣った志向の者たちは、劣った志向の者たちと一緒に交わり集まり、 |
| ‘‘Idha, brāhmaṇa, ekacco cakkhunā rūpaṃ disvā piyarūpe rūpe adhimuccati, appiyarūpe rūpe byāpajjati, anupaṭṭhitakāyassati [anupaṭṭhitāya satiyā (syā. kaṃ. pī. ka.) upari āsīvisavagge avassutasutte pana ‘‘anupaṭṭhitakāyassatī’’tveva sabbattha dissati] ca viharati, parittacetaso tañca cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ yathābhūtaṃ nappajānāti yatthassa te uppannā pāpakā akusalā dhammā aparisesā nirujjhanti. | 「ここに婆羅門よ、ある者は眼で色を見て、愛しき色に志向し、嫌な色に悪意をもち、身念が現前しないまま住します。小さい心の者は、そこで彼に生じた悪しき不善諸法が残りなく滅する、あの心解脱と慧解脱を如実に了知しません。 |
| ‘‘Imesañca panāhaṃ, āvuso, catunnaṃ satipaṭṭhānānaṃ bhāvitattā bahulīkatattā sattānaṃ nānādhimuttikataṃ yathābhūtaṃ pajānāmī’’ti. | 「また友よ、私はこれら四念処の修養・多修により、衆生のそれぞれ異なる志向性を如実に了知します」と。1) |
| Sādhāyasmā, cātumahārājikehi devehi cittaṃ vuṭṭhāpetvā tāvatiṃsesu devesu cittaṃ adhimocehī’’’ti. | どうぞ尊者よ、四天王天の神々から心を立ち上がらせて、三十三天の神々に心を志向させなさい』と。 |
🟦信解🟦
| Saddahatha me taṃ, bhikkhave, adhimuccatha, nikkaṅkhā ettha hotha nibbicikicchā. | 比丘たちよ、私のそれを信じ、信解しなさい。これについて疑いなく迷いなくありなさい。 |
| ‘‘yathā kathaṃ pana, bhante, ‘no cassaṃ, no ca me siyā, nābhavissa, na me bhavissatī’ti . | 「では尊者よ、どのように『私がないなら私のものもなく、私がいなければ(未来に)私のものもない。』と、 |
| evaṃ adhimuccamāno bhikkhu chindeyya orambhāgiyāni saṃyojanānī’’ti? | このように信解する比丘なら下分結を切断するのでしょうか?」と。 |
| Atha ca pana me sabbasaṅkhārasamathe sabbūpadhipaṭinissagge taṇhākkhaye virāge nirodhe nibbāne cittaṃ na pakkhandati nappasīdati na santiṭṭhati nādhimuccati. | それなのに私には一切諸行の止、一切依著の放棄、渇愛の尽滅、離貪、滅、涅槃に対して、心が躍動せず、浄信せず、住立せず、信解しない。 |
| Yo, bhikkhave, ime dhamme evaṃ saddahati adhimuccati – | 比丘たちよ、これらの法をこのように信じ信解する者、 |
| ayaṃ vuccati saddhānusārī, okkanto sammattaniyāmaṃ, sappurisabhūmiṃ okkanto, vītivatto puthujjanabhūmiṃ; | この者は信従行者、正性決定来入者、善人地来入者、凡夫地越境者と呼ばれ、 |
| Evameva kho, bhikkhu, yathā yathā adhimuttānaṃ tesaṃ sappurisānaṃ dassanaṃ suvisuddhaṃ hoti, tathā tathā kho tehi sappurisehi byākataṃ. | まさにそのように比丘よ、信解したこれら善人たちの見はそれぞれよく清浄であり、それに応じてこれらの善人たちによって明言されたのです。 |